Změny v postavení dělníků v průběhu
19. století a na počátku 20. století

Každý dělník by měl mít možnost pracovat, ovlivnit výši mzdy a

respektovat délku pracovní doby.

1869 - 3 267 068 dělníků v českých zemích

63 % mužů, 35 % žen 2 % dětí

1864 - První internacionála (jeden ze zakladatelů - K. Marx)

• rozpad: spory mezi K. Marxem (filosof, ekonom a autor analýzy kapitalismu, protagonista social. státu) a Michailem Bakuninem (zakladatel anarchistického hnutí a stoupenec revolučního prosazení svobodné bezstátní společnosti)

1867 - Nová prosincová ústava

• platná do roku 1918
• zakotvuje občanskou svobodu, demokratická práva,
• občanská práva - rovnost před zákonem, svoboda slova, tisku (vysoké kauce) a víry, spolková a shromažďovací svoboda (možnost policejního zásahu), ochrana národností a soukromého vlastnictví
• negace: postavení a moc císaře, Panská sněmovna, šlechta

František Chleborád - zakladatel a předseda pražského dělnického konzumního družstva Oul

1868 - Karlínská dělnická beseda

Malostranská dělnická beseda

1870 - shromáždění na Pankráci - heslo "Volnost, rovnost, bratrství" => petrolejníci

Industrializace

• průmyslové dělnictvo
• dělníci zaměstnaní v řemeslnických dílnách
• manufakturní dělníci
• tovární dělnictvo
• novátoři - Owen, Marx, Engels

1864 - První internacionála

1889 - Druhá internacionála

• politické strany
• boj za politická práva (všeobecné volební právo)
• osmihodinová pracovní doba
• slavení 1. máje jako svátku práce (uctění obětí střelby do demonstrantů v Chicagu 1886)
• světový mír, boj proti nebezpečí války (požadavek na rozpuštění všech armád)

Karel Marx a Bedřich Engels (a další) - volali po vládě dělníků se sociální spravedlností

Politická činnost - svépomocné spolky, odbory, politické strany sociálně demokratické

"Ženy ostatně netlačily se do továren, netlačily se z rozmyslu na emancipaci žen, nýbrž původně šly tam jen proto, aby jednak (vdané) pomáhaly manželům svým živiti rodiny, protože tito při snažení se u strojů vždy míň vydělali a rodiny samy více vyživiti sto nebyli a jednak (svobodní) nemohouce všechny zaměstnání ve službách nelézti, z prací jiných (předení příze, pletení, prací zemědělských aj.) stroji vytlačeny byvše, nechtěly se nechat živiti otci svými, ponejvíce starými, prací zmořenými a bez toho nepostačitelnou mzdu mající: nechtěly se státi tak velkým nesnesitelným břemenem starců. Ostatně by je mnohý otec ani neuživil, kdyby do práce nešly. A měly by mříti hladem?" 

pisatelka časopisu Rovnost v roku 1869

Zdroj: https://is.muni.cz/th/plzp9/Diplomova_prace_Prazenkova.pdf

Pracovní doba

• 1860 - běžná pracovní doba přibližně 16 hodin (2hodinová přestávka na oběd)
• 1870 - zkracování na 11 - 12 hodin (2hodinová přestávka na oběd), ale mnohde i 14hod.
• 1891 - ženy 11 hodin a zákaz noční práce  (bez započítání přestávek)
• docházka často - 2 až 3 hodiny chůze
• 1896 - pracovní doba dělníků i dělnic nesmí být delší než 11 hodin ve 24 hodinách (bez započítání přestávek!)
  
• 1906 -  ženy 10 hodin (před nedělí a svátkem dokonce na 8 hodin) + volno 8 týdnů před a po porodu
  

Zdroj: https://is.muni.cz/th/plzp9/Diplomova_prace_Prazenkova.pdf

• Živnostenské inspektoráty - 1883 (kontroly mezd, seznamů zaměstnanců, podmínek, domácností i školní docházky, práce dětí a pod.)
• Novela zákona 1884 (Eduard Taaffe) - upravení práce mladistvých a žen včetně délky pracovní doby
• Úrazové pojištění - 1887
  
• Nemocenské pojištění - 1888

Časopisy a spolky

• Rovnost, Svornost, Spravedlnost, Textilník
• Dělnický vzdělávací spolek
  
• Odborný spolek manufakturních dělníků
  

Manifestace a stávky

• textiláci a horníci
• Svárovská stávka 1870 v Liebigových závodech ve Svárově (potlačena střelbou do lidí) - film od Karla Kachyni - Pavlínka 1974
  
• Generální stávka 1905 (za všeobecné volební právo, 100 000 lidí v Praze)
  
• 1907 první volby do rak. říšské rady podle všeobecného hlasovacího práva