Pojem revoluce, revoluční procesy v Evropě 19. století

REVOLUCE (z lat. revolutio, převracet, otáčet se kolem dokola, revolutio = cyklický pohyb)

jednorázový akt násilné změny vlády a režimů
dlouhodobější proces strukturní přeměny společnosti
rozsáhlá a podstatná změna v politické organizaci, v sociální struktuře, kontrole hospodářského vlastnictví a převládajícího mýtu společenského pořádku
hmatatelná změna v kontinuálním vývoji
začíná násilným výbuchem a končí až se změny uvedou v život
podmínkou je celková dysfunkce systému
spouštěč může být - jednorázová událost, poprava osobnosti, střelba do demonstrantů

Revoluce zdola - např. Francie 1789

Revoluce shora - např. Gorbačov 1985

Revoluce hybridní - např. Německo 1933

1830 FRANCIE

impuls - Červencové ordonance
zavedení cenzury a omezení svobody tisku
rozpuštění poslanecké sněmovny
úprava volebního práva
protest poslanců, liberálů + řemeslníků a dělníků -> barikády
král abdikoval a odešel do exilu

Zvolení nového panovníka - Ludvík Filip Bourbone - červencová konstituční monarchie

nová ústava - podpora podnikání, zaručení občanských práv => liberální hnutí v dalších zemích (Belgická revoluce, v Itálii, v Polsku) -> 1848

1848 REVOLUCE V ITÁLII

snaha o sjednocení - tzv. risorgimento

1. monarchistická (Karel Albert, Viktor Emanuel II.) - sjednocení pod savojskou dynastií

červenec 1848 bitva u Custozzy - Karel Albert poražen Václavem Radeckým z Radče (Rakušan)
březen 1849 bitva u Novary - opětovná porážka od Rakušanů - Karel Albert abdikoval - v Benátkách vyhlášena republika
Viktor Emanuel II. se domluvil s Radeckým na tom, že se nic nemění ("status quo") - revoluce se nepovedla

2. republikánská (Giuseppe Garibaldi, Giuseppe Mazzíni)

karbonáři - profesionální vojáci Garibaldiho armády (nosili černé košile)
největším protivníkem je stále Rakousko
1859 válka s Rakouskem (pomoc Francie, Napoleon III.) - pro Sardinské království zisk Lombardie
1861 vznik Italského království - v čele se sardinským králem Viktorem Emanuelem II
1866 bitva u Custozzy - prohra, kdy Prusové stáli na straně Italů - Itálie získává Benátsko
1870 obsazení papežského státu - připojení, leden 1871 Řím hlavním městem Itálie, vznik nezávislého státu Vatikán

1848 REVOLUCE V NĚMECKU

18. března 1848 povstání v Berlíně - vítězství povstalců
pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil konstituci a sjednocení Německa
konec března 1848 - ve Frankfurtu volby do celoněmeckého parlamentu
18. květen 1848 sněm celoněmeckého parlamentu ve Frankfurtu nad Mohanem - ústava pro sjednocení
dvě koncepce sjednocení:
velkoněmecká (území v rozsahu bývalé svaté říše římské - i rakouské země, země Koruny české, Dánsko a Polsko)
maloněmecká (jen vlastní německé území bez habsburské monarchie - v čele s Pruskem)
maloněmecká koncepce zvítězila
vypracována ústava sjednoceného Německa a koruna nabídnuta pruskému králi Bedřichu Vilémovi IV. - ten ale odmítl
r. 1850 pod tlakem Rakouska a Ruska znovu obnoven německý spolek
o moc stále soupeří Rakousko a Prusko
železný kancléř Otto von Bismarck - chce sjednocení "železem a krví", tvrdší než Metternich, chce Německo učinit nejmocnější zemí v Evropě - vláda "biče a marcipánu"
r. 1864 společná válka Pruska a Rakouska proti Dánsku o vládu nad německým Holštýnskem a Šlesvickem - Dánsko území ztrácí
r. 1866 válka Rakouska proti Prusku a Itálii - bitva u Sadové a u Custozzy - Rakousko u Sadové poraženo
srpen 1866 uzavřen pražský mír
vznik Severoněmeckého spolku - 21 států, jednotná měna a zahraniční politika
zvláštní typ neoabsolutismu
r. 1871 vyhlášeno německé císařství - Vilém korunován císařem ve Versailles (po prusko-francouzské válce z r. 1870, která byla vyprovokována emžskou depeší)

DŮSLEDKY

Francie natrvalo přišla o Alsasko a Lotrinsko (jedna z příčin 1. světové války)
narušena evropská rovnováha (vznikem německého císařství)

1848 REVOLUCE VE FRANCII "únorová revoluce"

únor 1848 - Banket v Paříži - Ludvík Filip Orleánský ho zakázal
24. 2. 1848 - povstání v Paříži, Ludvík Filip uprchl do Anglie
25. 2. 1848 - vznik druhé republiky - změna vládnoucí moci
vyhlášena rovnost všech občanů
zřízeny tzv. národní dílny - pracovní příležitosti pro nezaměstnané
duben 1848 volby - vyhráli umírnění a konzervativci, národní dílny zrušeny
červen 1848 povstání dělníků - tvrdě poraženo generálem Cavaignacem, vyhlášeno stanné právo - deportace do trestaneckých kolonií
konec r. 1848 prezidentské volby, zvolen Ludvík Napoleon Bonaparte - prohlásil se za neomezeného vládce na deset let
prosinec 1852 státní převrat - Napoleon se prohlásil dědičným císařem jako Napoleon III. = druhé císařství
Napoleon III. nastolil autoritativní režim
bonapartismus = politické hnutí nebo vládní systém, který má slabou zákonodárnou moc a silnou výkonnou moc, kombinace zdánlivé lidovosti s autoritářstvím
jednání Viléma I. a Napoleona III. - emžská depeše z r. 1870 - rozpoutána válka - porážka Francie, vznik třetí republiky r. 1870
koncem sedmdesátých let stabilizace a uklidnění poměrů

1848 REVOLUCE V MAĎARSKU

15. března 1848 povstání v Budapešti
uherskou revoluci - 3. 3. 1848 zahájil Kossuthův projev před prešpurským sněmem, kde požadoval odstranění daňové nerovnosti a větší samostatnost pro Uhry (také svoje ministerstvo)
15. března 1848 uherská delegace předložila ve Vídni Kossuthovi požadavky - přijaty, Uherské království fakticky nezávislé na Vídni
duben 1849 sesazení Habsburkové, ustanoven samostatný uherský stát - v čele první nezávislé uherské vlády Lájos Batthyány
maďarští povstalci poraženi 13. srpna 1849 u Villágose - za pomoci Ruska
konec revoluce v Maďarsku

1848 REVOLUCE V RAKOUSKU

povstání 13. března 1848 ve Vídni
po tomto povstání utíká kancléř Metternich - jeví se otázka nového uspořádání Rakouska
Ferdinand V. Dobrotivý slíbil (15. 3. 1848), že bude zavedena ústava
dvorské úřady budou nahrazeny příslušnými ministerstvy
chystala se úprava politických i kulturních poměrů
25. dubna 1848 vydána Pillersdorfova ústava (oktrojovaná = svrchu sestavená, nedemokratická, otevírá cestu k absolutismu) - vydal ji zatím panovník, aby mohly být volby do říšského sněmu, po volbách měla být nahrazena ústavou, kterou vydá sněm
květen 1848 - druhé povstání ve Vídni (panovník dostal strach a proto uprchl do Innsbruku)
mezi tím proběhly volby do říšského sněmu - ustanovena tzv. Bachova vláda (Bachův absolutismus)
22. července 1848 zahájení říšského jednání (během jednání odsouhlasen i zákon o zrušení poddanství a roboty - 7. září 1848)
do rakouské revoluce výrazně zasáhla i revoluce v Německu (otázka sjednocení a postoj Maďarů)
říjen 1848 - třetí povstání ve Vídni - říšská rada přesídlila ze strachu do Kroměříže - Kroměřížský sněm
2. prosince 1848 abdikace Ferdinanda V. Dobrotivého (ten byl r. 1835 jako poslední korunován českým králem) - vládu předal synovci Františku Josefovi I. (přezdívka Franta Procházka)
začala kontrarevoluce
František Josef I. se necítil vázán dosavadními sliby, vystupoval aktivně, byl konzervativní a chtěl všechno vrátit zpátky
7. března 1849 obsazen kroměřížský zámek, vstup poslancům zakázán - panovník vydal s datem 4. března 1849 svoji novou ústavu - tzv. Stadionova ústava (zase oktrojovaná, princip centralismu, velké pravomoci císaře a ministrů) - Stadionova ústava byla jen zástěrkou pro absolutismus, Kroměřížská ústava neměla být oktrojovaná
Stadionova ústava nikdy nevstoupila v platnost v celém rozsahu, protože r. 1851 byla zrušena tzv. silvestrovskými patenty - obnoven absolutistický režim (Alexandr Bach - ministr vnitra) - neoabsolutismus, v Čechách tzv. Bachův absolutismus (jak Neruda řekl: "Čas za živa pohřbených.")
s dosavadním průběhem byli nejvíc nespokojeni Maďaři
duben 1849 Maďaři sesadili Habsburky z uherského trůnu, František požádal Rusko o pomoc - poslední bitva 13. srpna 1849 u Villágoše - Maďaři poraženi
konec revoluce v Rakousku

Revoluce 1848

LITERATURA

HLAVAČKA Milan, Podivná aliance, Praha 1987.