Kultura mezi světovými válkami
Kultura mezi světovými válkami
- lidé měli morální šok z hrůz Velké války
- chtěli vše nově přetvořit
- rozpadly se bývalé jednoty evropské kultury
- mnoho umělců mělo pocit, že jejich díla jsou zbytečná, protože nezabránili válce
- vznikaly různé kulturní a umělecké organizace
Umělecké proudy
FUTURISMUS
• z italského il futuro = budoucnost
• avantgardní umělecký směr v Itálii, ale i v Rusku
• okamžik zrodu - uveřejnění Manifestu futurismu 20. 2. 1909 ve fr. deníku Le Figaro
zakladatel - Filippo Tommasi Marinetti (1919 - spolupráce s B. Mussolinim)
• vznikl v okruhu anarchisticky orientované měšťanské inteligence (negace všech tradičních norem)
• 1919 - 1920 byl považován za oficiální umění nastupujícího fašismu
kubofuturismus - samostatná modifikace původních podnětů futurismu
- spojuje futurismus a kubismu (v Rusku zhruba 1910-1930)
- Henri Matisse (zdroj obrázku)
Klasické rysy futurismu
• radikální odklon od minulosti, tradic
• uctívání moderní civilizace, velkoměst, techniky
• oslava moderní, uspěchané a rušné doby
• zájem o pohyb, rychlost, sílu, rytmus moderního života, o krásu strojů
Futurismus byl velmi nacionální, v jistém smyslu agresivní.
• zaměřen proti měšťáctví a konvencím
• šlo jim o rozbití souvislostí, o volné asociace a ostré přechody
• jejich umění nemělo uklidňovat, ale bouřit, šokovat, probouzet, zneklidnit...
• v různé míře šlo o rozbití gramatiky, syntaxe, interpunkce a struktury díla
• inspirační zdroje: zvuky (motory, ruch města), matematika, fyzika apod.
Umělci - Henri Matisse, Umberto Boccioni
Architektura a umění
Itálie
• Marino Sironi, Umberto Boccioni (malba)
• Giovanni Michelucci - Santa Maria Novella va Florencii (1935)
Rakousko
• Adolf Loos (vídeňský architekt)
Francie
Le Corbusier (francouzský architekt)
• Walter Gropiuse - navrhl a vedl umělecko-řemeslné vzdělávací centrum v Dessau - usilovali zde o překonání hranice
- mezi svobodným a užitkovým uměním, spojení funkčnosti a estetické kvality
- Ludwig Mies van der Rohe - Langův dům v německém Krefeldu
ABSTRAKCE
Abstrakce je umělecký směr, který se zformoval ve Spojených státech ve 30. - 40. letech minulého století. V 50. letech pak dosáhl svého vrcholu. Jak je z děl patrné, abstraktní umění vychází ze spontánní malby, která vyjadřuje pocity a dojmy umělce a potlačuje racionální uvažování. V žádném případě nedbá na kompoziční pravidla a využívá svobodného rukopisu a uvolnění barevnosti. Nejvíce ovlivněn byl surrealismem, německým expresionismem (výše citovaný muž Kandinskij) a dadaisem.
Abstraktní umění bychom mohli rozdělit do několika proudů:
a) Akční gestická malba - rozvinula se ve 40. letech v USA; důraz je kladen na svobodu a spontánnost; barevná skvrna vzniká pomocí gesta a náhody - malíř doslova vrhá a stříká barvy na plátno, nanáší je přímo z tuby a nebo lije barvy z plechovky přímo na plátno; celý tento proces má leckdy charakter rituálu; zástupci Jackson Pollock a Willem de Kooning
b) Lyrická abstrakce - opět vzniká v USA a dominuje v ní individuální rukopis, který různými barevnými plochami na plátně vytváří prostor, obrazy velkých rozměrů pak působí mysticky a spirituálně; zástupce Mark Rothko
c) Tašismus - odnož americké akční abstrakce vznikající ve Francii; název pochází z fran. la tache - skvrna; spojuje surrealistický automatismus s akční gestickou malbou; obraz je tvořen z různě velkých barevných skvrn; zástupce Georges Mathieu
d) Infromel - opět vzniká ve Francii, v překladu to znamená netvárný; využívá spontánní záznam emocí autora; využívá materiály jako jsou hadry, provazy, dřeva, písek, umělá hmota a barevně se omezuje na černou, bílou a šedou; zástupci Antoni Tápies, Vladimír Boudník, Mikuláš Medek
e) Art Brut - dalo by se vysvětlit jako "umění surového stavu" - pojem poprvé použil Jean Dubuffet pro tvorbu duševně nemocných, laiků a vězňů, všech autorů bez výtvarného vzdělání; typickým znakem je silná vrstva barvy a přidání písku, omítky a perforace plátna; zástupce Jean Dubuffet
DADA
• slovo dada = beze smyslu (náhodné), v různých jazycích nabývá různých významů - např. hračka, dvojí přitakání apod.
• Francie (od roku 1920 je centrem Paříž) a Německo - maximální intenzita
• reakce na válku a nesmyslné vraždění - znechucení, rozčarování, dezorientace, distancování se, provokace (chtělo ničit zažité hierarchie)
• snaží se stát mimo umělecké proudy a tradice - nikoli dadaismus
• populární mezi lety 1916-1923, rozšířen do USA
• teorie tabula rasa (napadali základy myšlení, logiku a principy, znaky a prostředky umění)
• vůdčí osobností - rumunský básník Tristan Tzara (dadaistický manifest)
• Christian Morgenstern (německý básník, novinář) - zakladatel nonsensové poezie (vyjádření beze smyslu)
Literární směr
• rozbíjeli větnou skladbu
• automatické texty
• skládali řeč ze střípků
• nahrazovali slova jazyka zvoláními, tóny a výkřiky
• Kabaret Voltaire - založení DADA 1916 - zaniklo 1922 (věčná negace = nuda)
Výtvarný směr
• uplatňovali místo ušlechtilých materiálů náhodně nalezené věci, střepy a krámy
• smetl kulturní idoly, poklady
v muzeích
texty (volné řazení myšlenek) - ovlivnil také českou literaturu -neuznávali
hranice mezi jednotlivými uměními (básně mají často výtvarný projev) -k
dadaistům patřili i A. Breton (surrealista) -hlavní představitelé: Christian
Morgenstern, Tristan Tzara
SURREALISMUS
Vznikl ve 20. letech minulého století ve Francii. Je poslední v řadě směrů končících na "ismus". Jako umělecký směr vychází z dadaismu, metafyzické malby a manýrismu Goyi, Boshe a Arcimbolda. Název surrealismus poprvé použil Guy Apollinaire, známý spisovatel, ve své divadelní hře Prsy Tirésiovy. Do češtiny bychom mohli název směru přeložit jako "nad fantazií", což je patrné nejenom z díla Salvadora Dalího.
Surrealismus negoval dosavadní vývoj nejen v umění, reaguje na postižení válkou, protestuje, intelektuálové se staví proti společnosti, která první světovou válku vyvolala. Právě surrealisté se snaží ukázat lidem poválečné doby jinou cestu a velmi tím šokují měšťanstvo. Celý směr vychází z fantazie, mystiky, alegorií a především snové vidiny, co se umělcům zdá ve snech, to později ztvární. Charakteristickým znakem je prolínání se snu a skutečnosti, reálno a fantazie. Dochází k propojování odlišných časů a prostorů, viditelných i neviditelných představ světa. Názvy děl nemusí být totožné s tím, co vidíme na obraze, krásným příkladem je obraz s dýmkou belgického surrealisty Magritta, jež nese název Ceci n'est pas une pipe (Toto není potrubí).
Dělení surrealismu
Surrealismus můžeme rozdělit na dva proudy - psychický (absolutní) automatismus a magický (veristický) realismus.
Psychický automatismus
Tento proud je založen na psychickém automatismu, umělec zcela bezprostředně zaznamenává okamžité děje a stavy v nitru člověka. Vnitřní svět symbolizují barevné plochy a linie. Nejvýznamnějším představitelem je John Miró a sochaři Albert Giacomeiti a Hans Arp.
Magický realismus
Magický realismus je založen na přesném popisu vnitřních představ snu. Díla umělců jsou přesnou kopií snu a prožitku, který se jim stal na vlastní kůži. Typickým představitelem je španělský umělec Salvador Dalí, jehož skvostná díla najdeme především v Barceloně, kde má i své muzeum.
Umělci
Pablo Diego José Picasso
Salvador Dalí
NOVOKLASICISMUS
Itálie
Stacchini- Hlavní nádraží v Miláně
Německo (Výmarská republika)
- usilovali o demokratizaci moderního umění
- vznikl radikalizující individualismus (věda, technika a industrializace)
- expresionismus
Hitlerovo Německo - zvrhlé umění - degenerované umění (odsouzení moderního umění)
Bauhaus - 1919-1933 (synonymum moderního umění, řemesla a designu)
- architekt budovy Walter Gropius
- Vasilij Kandinský
Nacistické umění v Německu
• Hitler zavrhoval architektonický modernismus
• nesnášel střídmé funkcionalistické budovy za skla a betonu
• 1933 zavřel Bauhaus a zakázal všechny umělecké kritiky kromě nacistické
Architektura
Albert Speer - hlavní architekt
• Olympijský stadion v Berlíně
• stranické shromaždiště v Norimberku
Zvrhlé "umění"( Entartete "Kunst")
- mělo za cíl zdiskreditovat avantgardu (ztotožňování s díly slabomyslných, dětí, senzibilů apod. )= nebezpečné upřednostňování jedince - jeho originality, osobitého činu
- 650 děl (P. Klee, V. Kandinskij, M. Chagall, O. Dix, O. Kokoschka, E. Nolde, G. Grosz, atd...)
Tělo jedince mohlo představovat jedině tělo politické a to bylo většinou ztvárněno netečně, nadpřirozeně, nespecificky a nad historicky a odtud vychází rozšíření monumentálního neoklasicismu.
KUBISMUS
- Georges Braque
- Pablo Diego José Picasso
FILM
silná avantgarda, dramata
němý film nahrazen zvukovým (Kačer Donald, Pepek námořník, Pes Pluto)
Hollywood - Charles Chaplin
- režiséři
- Francie - René Claire (Pod střechami Paříže), Jean Roneoir (Velká iluze)
- Německo - Georg Wilhelm Pabst
- SSSR - Sergej Ejzenštejn (Ivan Hrozný)
- Amerika - Alfred Hitchcock - natočil 1. zvukový film (1927)
1932 - Benátky - 1. mezinárodní filmový festival (Zlatý lev)
HUDBA
vídeňská škola - Arnold Schönberg (tvůrce dodekafonie = dvanáctitónová skladebná technika), Alban Berg, Anton Webern
Směry v hudbě:
Pařížská šestka - v čele: Artur Honegger; tvorba je reakcí na impresionismus
inspirace folklórem: Béla Bartók (maďarský skladatel), Leoš Janáček
novoklasicismus - ve Francii
americký jazz - z: New Orleans, Chicago, New York - Louis Armstrong - americký trumpetista
Igor Stravinský - americký hudebník ruského původu, balet Svěcení jara
swing - hl. ve 30. letech
FILOSOFIE a literatura
- zhroucení optimismu 19. stol. (roztříštěnost, chaos - chybí základní orientace)
- americký pragmatismus (silně ovlivnil Evropu) - za pravdu přijímá jen to, co se osvědčuje v praktickém životě
- fenomenologie - Edmund Husserl
- subtilní metoda - snaha dosáhnout čistého vědomí a jeho mínění světa
- filozofická antropologie - "co je člověk" ?
- existencionalismus
- politický fanatismus - ideologie fašismu, komunismu a nacismu
- Erich Maria Remarque -německý pacifistický spisovatel (román Na západní frontě klid)
- Ernest Hemingway - americký "ztracený" spisovatel (román Sbohem armádo, Komu zvoní hrana)
VĚDA
- velké úspěchy ve fyzice - vznik atomové bomby
- nové umělé hmoty, například plexisklo, PVC a teflon
- v Evropě mohutná vlna industrializace
- radioaktivita, plíseň ničící bakterie, DNA
- televize, barevný film barevná fotografie
- Albert Einstein
UMĚNÍ V PROPAGANDĚ
Německý expresionismus (svícení, pokřivené tváře, děs, duševní nemoci)
- Kabinet dr. Caligariho (horor)
- Golem
- Upír Nosferatu
Protipól - Komorní hra
Francouský impresonismus ve filmu (vizuální rytmus před vyprávěním, hra stínů)
- René Clair - Paříž spí
Ruský film a montážní škola
- Státní filmový škola (němý film Křižník Potěmkin/ Sergej Ejzenštejn)