Velká hospodářská krize

• propad akcií na americké burze a následovný hospodářský kolaps v roce 1929
• zhroucení ekonomik celého světa vyjma SSSR
• fašisté a komunisté slibovali nastolení pevných režimů
• jedna z hlavních příčin druhé světové války

• pokles průmyslové výroby o 37% (USA o 46%, Německo, Polsko, ČSR, Kanada o 40%) - nadbytečné zboží se hromadilo ve skladech
• krize v zemědělství - nadbytečné zboží se znehodnocovalo (např. v USA se pálila pšenice)
• urychlení procesu centralizace (zánik malých firem)
• ochranářská izolace

USA

• nebyli příliš zasaženi 1ww, získali náskok
• přehnaný optimismus -> zrušili zlatý standart -> úvěry obrovských rozměrů
• protekcionistická politika - bránila splácet evropské úvěry = hromadění mezinárodních platebních prostředků (zlato) v USA
• Ochranářství (protekcionismus) - omezování a regulace zahraničního obchodu jako ochrana hospodářské stability a rovnováhy země.
• období celosvětové konjunktury - končí nenadále ve čtvrtek 24. října 1929 (tzv. černý čtvrtek) - nepoměr mezi nabídkou a poptávkou (krize z nadvýroby)
• nadhodnocení firem a růst akcií nad jejich reálnou hodnotu
• výroba byla na dluh
• postihla všechna odvětví (30 až 40 milionů nezaměstnaných)

• USA 12 - 14 milionů, Německo 5 - 6 milionů; Velká Británie 3 miliony
• ČSR až jeden milion lidí
• zaváděna též tzv. polozaměstnanost (do práce se chodilo jen pár dní v týdnu)
• klesly mzdy (stávky, nepokoje)

• vrcholu dosáhla 1932 -> 1935 nastal růst ekonomiky

Hledání řešení krize

John M. Keynes (kritik volného trhu, prosazoval státní zásahy do ekonomiky

• cíl: zastavit krizi a oživit výrobu; pod kontrolu státu se dostal bankovní systém a finance
• regulace zemědělské výroby
• výkup do státních zásob
• farmáři dostávali odměny za to, že omezovali produkci (snižovat oseté plochy, stavy dobytka)
• přijat zákon o obnově průmyslu
• dohoda podnikatelů o cenách a výrobě
• financování veřejných prací z federálních zdrojů - budování silnic, letišť, přehrad
• starost o sociální postavení dělníků a zaměstnanců
• stanoveny minimální mzdy, aby byla kupní síla
• stát zaručoval postavení odborů (zástupců dělnictva)
• budou vyjednávat se zaměstnavateli
• mají právo na stávku
• žluté odbory "žluťáci" - vznikly pod patronací a kontrolou zaměstnavatelů

F. A. Hayek

• zastánce klasického liberalismu a představitel tzn. Rakouské školy ekonomie, nositel Nobelovy ceny za ekonomii
• odmítal centrální plánování a zásahy do soukromého vlastnictví
• základní principy Hayekovy ekonomie:
• volný trh, neomezená konkurence, kapitalismus, žádné intervence ze strany státu, žádné monopoly

Nutno podotknout, že právě tento přístup vynesl do výsluní jeho názorového rivala J. M. Keynese, jelikož jeho pojetí ekonomiky bylo pro tehdejší politiky přípustnější.

Důsledky

• slabost demokratických vlád
• posílili se autoritářské režimy
• ukončení krize spjato s prezidentem Rooseveltem a keynesiánským programem nazvaným New Deal
• Franklin D. Roosevelt - prezident 1933
• zavedl státní dozor nad bankovnictvím, devalvoval se dolar (tím vzrostl vývoz)
• podpora farmářů
• zákony na ochranu trhu, konkurence a posílena role odborů
• zavádění politiky New Deal -> zastavení propadu v rámci světové krize, ale v opětovném hospodářském růstu (1937 v hospodářství stejného stavu, v jakém byly před začátkem krize)

Německo

• počátek v roce 1928
• první evropská země v krizi
• 1932 - 45% Němců bez práce
• snaha o soběstačnost v surovinách a potravinách (strategické zásoby na válku)
  
• státní veřejné práce - dálnice
• mohutné zbrojení - mnoho pracovních příležitostí = jeden cíl - vytvořit moderní útočnou armádu
  
• komunisté bojují se sociálními demokraty 
  
• NSDAP ( Nationalsozia­listische Deutsche Arbeiterpartei ) - posílení
  
• Hitler slibuje odstranění krize 1932 - zrušení konkurence (Židů)
• 1933 říšský prezident Paul von Hindenburg jmenoval Adolfa Hitlera říšským kancléřem
  

Dawesův plán

• projekt formou mezinárodní dohody, který měnil režim plateb německých reparací vůči vítězům první světové války
• Německo po první světové válce nebylo schopné v plné výši hradit reparace
• tento stav vedl v roce 1923 k Rúrské krizi
• fr.-bel. armáda obsadila Porúří -Německo zvolilo taktiku pasivního odporu (přestalo vyrábět a těžit) > hrozila revoluce a Francie musela na nátlak Z odejít
• výsledkem byl - Dawesův plán
• USA finančník Charlese Dawes 1924 - plán oživení hospodaření v Německu
• přehodnotily se reparační splátky (rozložily se na více let v období 1924-1929)
• finanční půjčka
• centrální banka podléhala mezinárodní kontrole

Briand-Kelloggův pakt (podle ministrů zahraničí)

• podepsaný 27. srpna 1928 v Paříži - mezinárodní smlouva, vylučující válku jako prostředek řešení mezinárodních sporů, vyjma případu sebeobrany
• zásadním nedostatkem byla absence klauzule umožňující její vynutitelnost, případně trestající stát, který se uchýlil k válce
• prohlašovala válku za nelegální prostředek mezinárodních vztahů
• měla významný vliv na další rozvoj mezinárodního práva (právní základ pro vznik pojmu zločin proti míru
• původní signatáři (15) - USA, Austrálie, Kanada, Německo, Indie, Irský svobodný stát, Itálie, Nový Zéland, JAR, Spojené království, Československo, Polsko, Japonsko, Belgie a Francie (později pakt podepsalo 62 států)

Youngův plán

• americký projekt úpravy německých reparačních dluhů z února 1929
• navazoval na Dawesův plán
• Německu byly sníženy reparace a rozloženy splátky

Německo tento plán přijalo a první splátku zaplatilo v květnu 1930

Literatura:

RÁKOSNÍK, J., NOHA, J.: Kapitalismus na kolenou: dopad velké hospodářské krize na evropskou společnost v letech 1929-1934, Praha 2012.

Milan VODIČKA, Den, kdy došly prachy, Praha 2009.