Únor 1948 a upevnění komunistického totalitního režimu

25. ÚNOR 48

  • na počátku VLÁDNÍ KRIZE měla KSČ všechny trumfy (kontrola tajné služby, ministerstvo vnitra, informací, skrze své četné agenturní sítě dostávala všechny potřebné informace o závěrech demokratické fronty - lidovci, demokrati)
  • Moskva ovlivňovala děj v KSČ, ale čeští komunisti o tom "nevěděli"
  • Docházelo k zostření politického ovzduší, ke změnám v ministerstvu vnitra=vládní krize
  • KSČ upevňovala své pozice v bezpečnostních složkách X postavili s proti tomu Lidovci a demokratická strana na Slovensku a žádali Noskovo odvolání
  • Lidovci, demokratická strana a demokratická strana na Slovensku podala demisi - počítali s tím, že Beneš ji nepřijme a budou nové volby a zvolen nový parlament a komunisté budou oslabeni
  • od 20. do 25. února nastává největší krize, demokraté vsadili na demokratické řešení parlamentní krize - předáci těchto stran si nezaopatřili, aby odstoupili všichni nebo alespoň většina ministrů - spoléhali pouze na Beneše
  • KSČ využila na popud Moskvy situaci, mobilizovala se a zastrašovala veřejnost
  • v závodech se vytvořili ozbrojené LIDOVÉ MILICE, v pohotovosti byla bezpečnost pod kontrolou KSČ
  • 24. února uskutečnily odbory jednohodinovou generální stávku na podporu Gottwaldovy vlády
  • KSČ vyvinula tlak na Beneše - většina ministrů ve vládě zůstala a doplnili členy KSČ
  • Byla jmenována nová vláda - OBROZENÁ NÁRODNÍ FRONTA - KSČ se stalo jedinou mocí v zemi
  • 25. února si lidé neuvědomovali, co se stalo
  • KSČ měla v roce 1948 zhruba asi 1 300 000 členů a brzy na to získá 2,5 milionu členů
  • Do KSČ vstoupilo 120 000 národních socialistů, 123 000 lidovců, 115 000 sociálních demokratů (vstupovali úředníci, inteligence)
  • Po dvou prověrkách měla KSČ na konci roku 1953 téměř 2 mil. členů
  • DEMOKRATÉ po únoru dali přednost exilu - 35 poslanců parlamentu (Petr Zenkl, Ladislav Feieraben, Ferdinand Peroutka), 12 velvyslanců a ministrů (Sergej Ingr), 12 generálních konzulů, 100 diplomatů, 18 generálů armády a letectva, aj. -> RADA SVOBODNÉHO ČESKOSLOVENSKA

Tři pokusy o ozbrojený převrat po únoru 48

  • "PRAVDA VÍTĚZÍ" - v květu 1942 byli účastníci pozatýkáni - 3 tresty smrti (Morest Kovaříček, Karel Vacílek, Josef Hruška), Karel Kutrvašl - doživotní trest, propuštěn 1960 (velitel), 9 členů v rozmezí od 10-20 let
  • SKUPINA KOLEM JAROSLAVA BORKOVCE - Květoslav Prokeš (příslušník armády) - na 17. května 1949 plánoval převrat, komplikace asi měsíc před převratem - skupina se snažila spojit s jinou skupinou (byla pod kontrolou SNB), souzeno 60 osob - 6 trestů smrti
  • SKUPINA PRAHA ŽATEC - největší proces s důstojníky čsl. armády, převrat měl být 8. března 1949 - měli obsadit letiště v Ruzyni, klíčová ministerstva, souzeno bylo 300 osob - 5 trestů smrti, zbytek vysoké tresty

Lidové milice

  • ozbrojená pěst dělnické síly - podílely se na prosazení komunistické diktatury
  • svého kvantitativního vrcholu dosáhly roku 1950-1951 (asi 150 000 členů)
  • od roku 1953 spadaly pod UV KSČ, jejich existence nebyla nikdy kodifikována speciálním zákonem
  • jejich nasazení připouštěl zákon z roku 1948
  • mezi zakladatele patřil Josef Smrkovský, Josef Pavel, František Krígl

Akční výbory národní fronty

  • 23. únor 1948, pod vedení KSČ
  • očista - zbavovali politické protivníky vlivu a moci
  • fungovali ve školách, v továrnách, na úřadech

10. březen 1945 - mrtev Jan Masaryk (šok pro veřejnost, konec demokracie, Masaryk nepodal demisi s ostatními ministry, byl věrný E. Benešovi) 

květen 1948 Nová ústava - E. Beneš nepodepsal a odstoupil 

  • nastupil Klement Gottwald, po něm A. Zápotocký

Klement Gottwald (1896 - 1953)

  • listopad 1939 emigroval do Sovětského svazu
  • do Prahy se vrátil 10. května 1945 jako místopředseda vlády a předseda Národní fronty
  • od roku 1945 až do své smrti byl předsedou KSČ
  • 2. července 1946 se stal předsedou vlády
  • od 14. července 1948 až do své smrti prezidentem republiky

Po "vítězném únoru" se stal prakticky nejmocnějším mužem ve státě.

zdroj

Literatura:

KAPLAN, K. Československo v poválečné Evropě. Praha: Karolinum, 2004.

KAPLAN, K. Komunistický režim a politické procesy v Československu. Brno: Barrister & Principal, 2008.
KAPLAN, K. Kronika komunistického Československa. Kořeny reformy 1956-1968. Brno: Barrister & Principal, 2008.

PERNES Jiří, Komunistky s fanatismem v srdci, Praha 2006.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky