Ústavní vývoj od pádu neoabsolutismu do rozpadu habsburské monarchie

Dubnová ústava 1848 (Pillersdorfova) ústava (konstituce)

•   císař Ferdinand I. jí vydal 25. 4. 1848 během revoluce
•   tato ústava byla OKTROJOVANÁ (udělená) = ustanovena shora bez projednání v parlamentu - zástupci lidu...

  Navrhovala dělbu moci:

•   výkonná: císař - ponechával si značné pravomoci (zahraniční politika, armáda) a v legislativním procesu schvalování zákonů mu zůstávalo právo veta
•   soudní: soustava nezávislých soudů
•   zákonodárná - dvoukomorový parlament :
•   členové horní komory měly být ustavováni jmenováním
•   členové dolní komory volbou - ovšem...
•   VOLEBNÍ CENZUS - omezoval účast v politice pouze na majetné - dělnictvo, služebníci a sociálně potřební měli být zbaveni volebního práv - kritizováno....
•   zákony měly být přijímány oběma komorami a konečné slovo měl panovník - bez jeho souhlasu nemohl zákon vstoupit v platnost - císař měl právo veta
•   ústava se setkala s odporem revolucionářů a nevstoupila v platnost

Během revoluce 1848 - 1849 - ŘÍŠSKÝ SNĚM - v říjnu 1848 přesunut z Vídně do KROMĚŘÍŽE

•   byl projednán návrh ústavy, ovšem po porážce revoluce byl sněm za asistence vojska rozpuštěn (3.3.1849)
•   panovník měl mít jen taková práva, která mu ústava přiznávala.
•   návrh ústavy proklamoval zásadu suverenity lidu, obsahoval soubor základních občanských práv
•   zákonodárná moc měla být rozdělena mezi dvoukomorový říšský sněm a zemské sněmy

Březnová ústava 1849 (Stadionova) oktrojovaná ústava

•   Panovník měl spolu s parlamentem zákonodárnou moc a spolu s ministry měl i výkonnou moc.
•   K ústavě byla vydána i listina základních občanských práv, jež však mohla být pozastavena vládou.
•   Ústava také zaváděla obecní samosprávu. Nebyla nikdy realizována.
•   formálně byla 31. 12. 1851 zrušena SILVESTROVSKÝMI PATENTY - ty zahájily éru neoabsolutismu, jejímž symbolem byl ministr vnitra A. Bach
•   některá ustanovení schválená během revoluce zůstala v platnosti: rovnost před zákonem + zrušení poddanství
•   volební cenzus = stanovuje nerovné volební právo + váha hlasů voličů je posuzována podle jejich příjmu z daní či majetku
•   zastoupení v jednotlivých zemských sněmech a v rakouském parlamentu 1861 - 1907 založeno na tzv. kuriovém parlamentarismu = nerovnoměrné rozdělení moci

  VOLEBNÍ KURIE = třída voličů, která volí odděleně od jiných tříd

• kurie velkostatkářská - jeden hlas na několik desítek voličů
• kurie obchodních měst - jeden hlas na několik stovek voličů
• kurie obchodních a živnostenských komor - jeden hlas na několik set voličů
• kurie venkovských obcí - jeden hlas na několik tisíc voličů
• každá kurie volí stejný počet poslanců bez ohledu na rozdílný počet voličů v jednotlivých kuriích

Silvestrovské patenty 1851

•   znamenaly otevřený přechod k absolutismu => základ neoabsolutismu
•   soubory dvou patentů a jednoho kabinetního listu (jimiž se Fr. Josef I. odvolával oktrojovanou ústavu (březnovou ústavu) z roku 1849)
•   byla zavedena nová ústava (Zásady organického řízení korunních zemích Rakouského císařství)
•   potvrzeno - zrušení roboty z 7. září 1848, občanská rovnost před zákonem, zrušení poddanství, ochrana náboženství a stanovovaly politickosprávní strukturu monarchie

Bachovský absolutismus (1851-59)

•   popření ústavnosti, centralizace
•   hlavní oporou armáda a policie
•   název dle Alexandera Bacha - rakouský konzervativní politik, ministerský předseda
•   neoabsolutismus - absolutistická forma vlády, utlačování občanských práv X rozvoj ekonomiky
•   nastolen normami z konce roku 1851:
•   3 kabinetní listy - ministři jsou odpovědni výlučně císaři
•   silvestrovské patenty 1851 (znamenaly otevřený přechod k absolutismu)
•   patent - zrušil březnovou ústavu 1852 X potvrzoval pouze rovnost občanů před zákonem a zrušení poddanství a roboty
•   patent - zrušil občanská práva X slíbil ochranu jen státem uznávaným církvím
•   patent (kabinetní list císaře adresovaný Schwarzenbergovi) - základní organizace správy zemí, trojinstanční soudní řízení, odstranil veřejnost soudního řízení, zrušil poroty a zaváděl státního zástupce jako žalobce v trestních věcech
•   vláda bez parlamentu a jakékoli kontroly ze strany veřejnosti
•  klady: rozvoj podnikání (1854 horní řád, 1859 živnostenský řád), živností, správa dopravy, první předpoklady pro industrializaci
•   zápory: utlačování občanských práv (1852 trestní zákoník, 1854 výpraskový patent), cenzura, porážky v Itálii, mezinárodní izolace, ztráta Lombardie, finanční vyčerpanost
•   režim potřeboval finanční podporu od podnikatelů a bankéřů ← přispěli do státní pokladny, ale požadovali podíl na moci → vznikla tak Rozmnožená říšská rada (z původní ŘR) - nebyla ale pravým parlamentem, projednávala pouze rozpočet
•   vojenské neúspěchy → v srpnu 1859 císař odvolává Bacha → reformy, liberalizace

Říjnový diplom 1860 - návrat k ústavnosti

•   CÍSAŘSKÝ MANIFEST - odůvodňuje, proč musel být v zemi nastolen absolutismus
•   ŘÍJNOVÝ DIPLOM (20.10.1860) - vydán po porážce v bitvě u Magenty a Solferina
•   za právní základ monarchie prohlásil Pragmatickou sankci z roku 1713
•   připustil určitou federalizaci na základě historických tradic
•   návrat k parlamentarismu
•   vyzvednuta úloha zemských sněmů (ŘR je sněmovna s kompetencí pro věci celostátní povahy - hlavně finanční → peněžnictví, clo, obchod, cedulové bankovnictví, dále pošty, telegraf, železnice, vojenské věci)
•   diplom byl českými politiky uvítán - umožňoval obnovení historických práv České Koruny
•   do popředí se dostávají němečtí liberální buržoazisté, zvláště kruhy hlásící se k velkoněmeckému programu
•   vůdčí osobností ministr Schmerling, připravil osnovu třetí oktrojované ústavy

Únorová ústava 1861 (třetí oktrojovaná ústava)

•   připravená ministrem Schmerlingem v duchu německé liberální buržoazie
•   platila pro celou monarchii
•   Říšské zastupitelstvo: Sněmovna poslanců aPanská sněmovna (posílení Říšského zastupitelstva)
• zavádí zřízení zemské pro neuherské země
•   centralistické pojetí státu - omezení moci zemských sněmů, naopak posílení Říšského zastupitelstva
•   naznačuje možnost dualistického uspořádání
•   NEZAKOTVUJE OBČANSKÁ PRÁVA + nezná odpovědnost ministrů, ochranu národnostních práv, poslaneckou imunitu
•   reakce českých politiků - zpočátku zdrženlivá, neboť ústava ignorovala české státoprávní
•   Schmerlingovy volební řády však preferovaly německé měšťanské strany
•   součástí byla zemská zřízení a volební řády do 15 zemských sněmů
•   základem volebního systému 4 kurie - velkostatkářská, obchodních a živnostenských komor, měst, venkovských obcí
•   1863 - politika pasivní rezistence: čeští poslanci nezasedají na ŘR, aby poukázali na nedodržování českého historického státního práva, postavili se proti únorové ústavě
•   parlament se soustředil hlavně na zakotvení základních lidských práv → zákon tiskový, o ochraně svobody osobní a domovní, zákon spolčovací a shromažďovací

Prosincová ústava 1867 - platila do r. 1918

•   porážka rakouských armád v bitvě u Hradce Králové r. 1866
•   vnitřní nestabilita - politické špičky monarchie hledaly řešení umožňující další existenci mnohonárodnostní říše
•   výsledkem jednání - vznik Rakouska-Uherska
•   Uhry - velmi silné postavení - jednotné Rakouské císařství se fakticky rozdělilo na dva celky nazývané Předlitavsko a Zalitavsko
•   konfederace = společný panovník, finance, armáda, zahraniční politika
•   každý z obou celků měl svůj parlament (říšská rada v Předlitavsku, uherský sněm v Zalitavsku) a vládu
•   společné záležitosti soustátí projednávaly tzv. delegace, tvořené delegovanými poslanci rakouské říšské rady a uherského sněmu.
•   Předlitavsko:
•   VLÁDA byla jmenována císařem a z tohoto aktu odvozovala svoji legitimitu. Vzhledem k tomu je jasné, že nedisponovala stálou většinou v parlamentu - řada důležitých zákonů byla prosazena díky většině sestavené přímo pro podporu daného zákona
•   Říšská rada - její funkce se oproti únorové ústavě nezměnila ovšem
•   v roce 1873 bylo zavedeno přímé volební právo do říšské rady
•   rok 1907 - zavedeno všeobecné, tajné, rovné a přímé hlasovací právo, aktivní od 24 let a pasivní od 30 let
•   z hlasování však byly ještě až do roku 1918 vyloučeny ženy
•   světová válka - zahraniční odboj - dohody uzavřené během 1. sv. války v USA mezi zástupci Čechů a Slováků, které se týkaly budoucího státu

  1915 - Clevelandská dohoda - prohlášení o společném boji Čechů a Slováků za         národní sebeurčení

•   květen 1918 ji nahradila Pittsburská dohoda
•   zaručovala Slovákům samosprávu a slovenštinu jako úřední a vyučovací jazyk. Na rozdíl od Clevelandské dohody ale už nemělo jít o federativní uspořádání státu ale o republiku