Teorie a organizační struktury sociálního hnutí
nacionalismus
- ideologie upřednostňující politické, kulturní a ekonomické zájmy jednoho národa a snaha o sebeurčení v mnohonárodnostních státech
- vznikl v 18. století - Francie, Německo, Itálie
- opozice k liberalismu (kolektiv je nadřazený jedinci)
- národ - zvyky, tradice, jazyk, kultura, literatura
liberalismus (svoboda)
- vycházel z osvícenství (rovnost člověka, nárok na přirozená práva každého)
- požadoval zakotvení v zákonech (ústavu, parlament)
- volič = muž platící daně, osobně svobodný a na nikom nezávislý
- usiloval o svobodu myšlení, svobodné uveřejnění názoru, právo na soukromé vlastnictví a svobodné podnikání
- ideologie měšťanstva (odmítnutí absolutismu)
- vznikl v Anglii v 17. století
- základ různých listin práv člověka
demokratické hnutí
- mladší než liberalismus
- ideje francouzského osvícenství a revoluce
- nižší střední vrstvy obyvatelstva
- požadavky: všeobecné volební právo, svoboda, lidská práva, právo vlastnictví
- chtěli nastolení demokratické republiky i v krajním případě revolucí
marxismus
- vznikl ve 40. letech 19. století jako filozofie praxe
- ucelená teorie přeměny reálných poměrů ve společnosti
- změna vlastnických vztahů pomocí revolučně vedeného třídního boje
- beztřídní společnost za pomoci proletariátu
socialismus
- utopický socialismus - (ideální stát nebo beztřídní společnosti)
- Thomas More - Utopie
- Thomaso Campanella - Sluneční Stát
- vědecký socialismus - Karl Marx a Friedrich Engels
- ideál sociální spravedlnosti, podřízení jednotlivce společnosti
- obecné dobro stojí nad individuálním zájmem
- odmítá soukromé vlastnictví výrobních prostředků a volnou konkurenci
- východisko - kritika kapitalistického ekonomického systému
- podpora zaměstnanosti, sociální jistoty (minimální mzda, sociální dávky)
- rovný přístup ke vzdělání
konzervatismus
- vznikl v době osvícenství jako reakce na něj (zakladatelem byl Edmund Burke)
- Úvahy o revoluci ve Francii (manifest konzervatismu)
- byl velký kritik fr. revoluce
- v 19. století byl konzervatismus v opozici k liberalismu a demokracii
- snaha o zachování tradic a řádu
- není proti vývoji, ale je proti revoluci, proti chaosu
- hodnotou je rozum
Nová sociální hnutí - konec 60. a začátku 70. let
- environmentální
- feministická
- mírová
- etnická
- studentská
Znaky:
- ideologie
- sociální nespecifická základna
- kolektivní potřeba řešení
- demokratičnost, otevřenost a decentralizace
- jsou volně a slabě hierarchizované
- využívají netradiční formy jednání
- nejvýznamnější - Francie, Německo a Itálie