Formování moderních národů v Evropě
Mezník - Velká francouzská revoluce
(éra národních hnutí + demokratizace a liberalizace)
- východní a západní moderní národ = Národní hnutí
Východní - jazyk se stává katalyzátorem národního hnutí a uvědomění
Západní - národy se formují kolem existujícího státního celku
Charakteristiky národa
- komunikace skupiny v jazykové homogenitě
- kolektivní paměť
- občanská společnost s konceptem rovnosti
Nacionalismus - jako pojem až v meziválečném období
Národnostní problematika - přelom 19. a 20. st., ale existovala i v minulosti
Moderní národ - etnická komunita, má sociální obsah pojmu
Vznik moderního stát (druhá po. 18.st. a první pol. 19.st.)
- urbanizace měst
- tržní hospodářství
- industrialistické kapitalistické podnikání
- nová dělba práce
- nové společenské změny (vzdělanost, knihtisk, spisovný jazyk)
- demografické změny - nárůst obyvatelstva
Absolutistické státy
- vědomí státní příslušnosti
- vytváření jednotných právních, ekonomických a správních celků
- byrokratizace a centralizace
- vznik třetího stavu
Národnost jako náhražka náboženství
- ztráta tradičních existenčních jistot, identit a pojítek
Inteligence - předvoj a nositel těchto změn (první skupiny obrozenců a národovců a milovníků jazyka)
Dvě hlavní tendence formování:
- zdola - sociální změny
- shora - národovci a buditelé
Národy západní Evropy
Francie, Anglie, Španělsko, Portugalsko, Nizozemí, Dánsko, Švédsko + Rusko, Turecko (tradiční národní monarchie, pevné územní jádro a národní jazyk, kultura) - dominantní etnické skupiny
Národy východní Evropy
Češi, Maďaři, Chorvaté, Poláci, Katalánci, Irové, Norové - mohli navázat na staré státní tradice
Poláci a Maďaři - měli vlastní národní šlechtu
Habsburská monarchie
- utvářena dynastickou a sňatkovou politikou
- je to soustátí s etickou, historickou i územní svébytností
· Maďaři - dominantní národnostní skupina
Německo
- druhý nejpočetnější evropský národ (40 mil.)
- pevně svázané s Habsburskou monarchií
- rys nenárodního etnika (Bavoři, Prusové, Sasové)
- po napoleonských válkách - trvalá vlna všeněmeckého národního uvědomění
· Prusko - sjednocení Německa - kancléř Otto von Bismarck
Cíle národních hnutí
- Překonání kulturní a jazykové zaostalosti rozvíjením vlastního literárního jazyka a budováním národní kultury.
- Překonání politické nesvéprávnosti příslušníků etnické skupiny a snahy o podílení se na politické moci.
· Odstranění podřízeného sociálního postavení a dosažení plné sociální skladby odpovídajícímu danému sociálnímu vývoji.
Model podle M. Hrocha - národní hnutí:
- fáze A - osvícenci, vlastenci, divadlo (V. Thám, V. M. Kramerius, G. Dobner, J. Dobrovský)
- fáze B - historici, národopisci, časopisy, knihy, muzea (J. Jungmann, F. Palacký, B. Němcová, K. J. Erben)
- fáze C - moderní literatura, Národní divadlo, politické strany (staročeši a mladočeši, Agrárníci, Lidovci, Sociální demokracie)
Židovský národ
- film (2dílný) - Poslední cyklista
- film - Deník Anny Frankové
- dokument - Antisemitismus