ČSR - Češi, Němci, Slováci a Rusíni v letech 1918-1920

Němci

politická reprezentace sudetských Němců odmítla na podzim roku 1918 uznat novou státnost
Němci - vznikla menšina bez veškerých privilegií

První pokusy o odtržení německých oblastí

Deutschböhmen - v severních Čechách
Böhmerwaldgau - pošumaví
Sudetenland - severní Morava a Slezko
Kreis Deutsch - Südmähren - jižní Morava
všechny s vnitřní správou provincií, ale chybí koordinace, politický plán

Národní výbor

nabídl zástupci českých Němců zastoupení menšin v orgánech pod podmínkou ukončení činnosti německých správních jednotek - odmítají
čeští Němci chtějí autonomii na základě práva o sebeurčení
československé branné síly obsadily v listopadu 1918 všechny německé provincie
a zavedly vlastní správu

Okupace území - bez výrazných problémů (oběti byly na obou stranách)

v Mostě, Litvínově, Duchcově a Kaplici, v Moravské Třebové
projevy české nadvlády bez výrazného ovlivňování kulturních
a hospodářských činností německých obyvatel
volby 1919 - Němci měli zákaz volit v rakouských volbách
vznikly nepokoje, střelby do davu, demonstrační schůze
nereálnost českoněmeckého soužití (německonacionální strany)

Okupace Mostu 1918

rakouský parlament ve Vídni schválil 30. října 1918 - provincii Deutschböhmen (+ další tři) s plnou politickou a vojenskou podporou, hlavní město byly Teplice (později Liberec) jako součást Německého Rakouska
s vlastními zákony a s vlastním hospodářským režimem
bylo přerušeno železniční spojení s českým vnitrozemím
listopad 1918 - vojenský zásah Československého vojska (Němci odmítli kapitulovat)
v Mostě - desítky mrtvích na obou stranách
ostatní města a území se vzdávala téměř bez boje

Německá zemská vláda v Liberci proti obsazení území protestovala jako proti nezákonné okupaci a přesunula se do Vídně, kde úřadovala až do uzavření mírové smlouvy s Rakouskem v září 1919. Zdroj

Kadaň

4. březen 1919 - "Den práva na sebeurčení českých Němců"
demonstrace v Kadani - potyčky s československými vojáky
kulometná palba na náměstí (osmnáct mrtvých a přes sedmdesát těžce zraněných)

4. března zemřelo v Československu 55 demonstrantů a dva vojáci

Versailleský mírový systém (leden 1919)

nuceně ukončeny iredentistické snahy Němců
podepsány mírové smlouvy

Česká politická scéna

v českém zákonodárném sboru - žádný zástupce českých Němců
prosinec 1919 - schůzka českých Němců (zastoupených J. Seligerem, Czechem, Karlem Čermakem a Straussem) s Tusarovou vládou
Němci žádají zastoupení v zákonodárném sboru - odmítnuti negativistický postoj českých Němců se po roce 1920 změnil na aktivistický

Ústava 1920 - bez Němců a Maďarů

rovnost všech obyvatel bez ohledu na vyznání, rasu či jazyk
právo na sebeurčení
nedotknutelnost vlastnictví
německá menšina dostává oprávnění k politickému zastoupení v nejvyšších orgánech československého státu
rovný přístup k veřejným funkcím bez ohledu na víru, náboženství a jazyk uchazeče o daný post
zřizování škol s vyučováním v menšinovém jazyce (uzavírají se mnohé německé školy)
jediným oficiálním, státním jazykem - československý jazyk

Slováci

doufali v samostatný stát rovnoprávný s českým (31. května 1918 - Pittsburská dohoda)
spojení Čechů a Slováků v samostatném státě
Slovensko mít svou samostatnou státní správu, parlament a soudnictví
zaručovala Slovákům samosprávu a slovenštinu jako úřední a vyučovací jazyk
sílily autonomistické otázky
podíl na politickém zastoupení - % nepřiměřený v Národním shromáždění
Češi obsadili uvolněná místa po Maďarech (správa, školství a soudnictví)
nebylo dostatek kvalifikovaných Slováků
stížnosti na chování českých odborníků na Slovensku
měli obavu ze snah počeštění
byla obnovena činnost Matice slovenské
rozvíjel se slovenský jazyk a kultura - úřední jazyk - československý
zřízení Československé státní univerzity v Bratislavě
založeno Slovenské národní divadlo

Rusíni

Za První světové války - v Uhersku

potlačování národního uvědomění Rusínů
rusínští emigranti v USA - setkání s prezidentem Wilsonem + TGM
dohoda o začlenění území do ČSR - Filadelfská dohoda z 26. října (slib o autonomie)
Rusíni žijící v Americe se dohodli v USA s T. G. M., že Podkarpatská Rus se jako samosprávná část připojí k budoucímu ČSR. Dohoda byla uzavřena 19. listopadu 1918. Mírová konference ve Versailles ji s konečnou platností schválila 8. května 1919. zdroj

Po válce

prosinec 1918 - plebiscit o připojení k ČSR (možnosti: k Ukrajině, k Rusku, k Haliči nebo Maďarsku)
maďarská vláda vyhlásila autonomii, ale obyvatelstvo nesouhlasilo
Užhorodské memorandum rozhodlo o připojení
Malá saintgermainská smlouva - 10. září 1919 - součást ČSR jako autonomní země (vlastní sněm, místní samospráva, školství, náboženství apod.)
vyučovací a úřední jazyk - lidový jazyk rusínský
1919 - 1920 - pod přímou správou ČSR
teprve 1923 - zastoupeni v parlamentu
formální autonomie pod vedením guvernéra
Dohoda o autonomii - až listopadu 1938

Podkarpatská Rus v Československé republice (1919-1939).

"Po rozpadu Rakousko-Uherska území obývané Rusíny bylo rozděleno mezi ČSR, Polskem a Rumunském. Vláda Maďarské republiky nabídla Rusínům autonomii ve formě tzv. Rus´ké krajiny, kterou Rusíny neakceptovaly. Zároveň díky aktivitě amerických Rusínů a čs. diplomacii se rusínská otázka stala otázkou mezinárodní, začleněna do mírových dohod, Podkarpatská Rus byla vyčleněna jako autonomní území ČSR. Rusíni Lemkoviny vyhlásili vlastní státotvorní nároky (Republika ve Florince, 1919-1920). V první ČSR Rusíni prožili své druhé národní obrození i když zakotvená v ústavě ČSR autonomie uskutečněna nebyla. Vznikla dvoukolejnost vývoje rusínského národa, jako státotvorného v Podkarpatské Rusi a zároveň jako menšiny na Slovensku, v Polsku a Rumunsku."

Zdroj: https://rusini.cz/dejiny-rusinu/

Umělci věnující se Rusínům:

Ivan Olbracht, spisovatel - Knihy z Podkarpatské Rusi, Nikola Šuhaj loupažník
Vladislav Vančura, spisovatel - Poslední soud (konfrontace Prahy a PR)
Stanislav Kostka Neumann, novinář a básník - Bezedný rok (básně z PR)
Karel Čapek, spisovatel - Hordubal (román z PR)
Karel Kachyňa, filmový režisér - Hanele