Proměna každodennosti v 19. století
Základní faktory ovlivňující život v 19. století
- demografický vývoj
- proměny sociální skladby v souvislosti s industrializací
- sociální stratifikace a mobilita
- zrod občanské společnosti
- urbanizace: růst měst, proměna jejich stavebního charakteru, modernizace měst
- zákonné úpravy manželství (občanský sňatek a problém kanonického práva)
- pracovní poměry jednotlivých sociálních vrstev a jejich proměna
- národnostní problematika v 19. století
- význam etnických vazeb
- problém národnostních poměrů v regionech
- propojenost sociálních a národnostních vazeb a jejich proměna
- pracovní poměry jednotlivých sociálních vrstev
- délka pracovní doby, výše mezd, hygiena pracoviště, bezpečnost práce
- Živnostenské úřady
- počátky sociálního zákonodárství
- zprostředkovatelny práce
- lidé na okraji společnosti
- Židé a cikáni
- zákon spolčovací a shromažďovací - spolky a odbory, salóny
Literatura: LENDEROVÁ, Milena, Tomáš JIRÁNEK a Marie MACKOVÁ. Z dějin české každodennosti: život v 19. století. Praha: Karolinum, 2009.
Společnost byla rozdělena víceméně na tři vrstvy - horní, střední a dolní
Horní vrstva
- šlechta - doložitelná/novopečená (mezi nimi těžko překročitelná hráz)
- nová šlechta
- bohatí podnikatelé, umělci, vědci, důstojníci, politici (Škodové, Liebiegové)
- skupují pozemky, staré zámky (opravují v historizujícím stylu)
Jan baron Liebig ( Liebieg ) - senior
- soukenický továrník z Liberce (bohatý milionář)
- vlastnil přádelnu v Josefově dole s nejmodernějšími anglickými tkalcovskými stroji a ve Svárově, Smiřický velkostatek
- poslanec Českého zemského směnu
Stávka svárovské továrny (protest proti snížení mezd, střelba do davu - 7 mrtvých, mnoho zraněných)
Emil rytíř Škoda
- český technik, průmyslník, velkopodnikatel
- zakladatel plzeňské strojírenské továrny Škoda
Historicky doložitelná šlechta (54 rodů) - Lobkowiczové, Schwarzenbergové, Thurn - Taxisové a další
- zastávali pozice - u vídeňského dvora, v rakouské vládě, v diplomacii, v armádě, v církevní hierarchii
- podnikají - v hutnictví
- vlastní - podstatnou část pozemků, velkostatky
Střední vrstva (15 - 20% populace českých zemí)
vrstva silně diferencovaná (rozdělená na další třídy)
- do roku 1848 - pro ně byla důležitá osobní svoboda
- po 1848 - majetkové rozdíly
- postupně větší konkurenční tlak - zrušení roboty,
cechů
- měšťané s řemeslnou výrobou => střední a drobní podnikatelé
- sedláci -> zůstali nejpočetnější skupinou
- moderní inteligence - lékaři, advokáti, středoškolští profesoři, ředitelé škol, novináři
Dolní vrstva (nejpočetnější část populace)
- venkovské obyvatelstvo
- domkáři, chudí rolníci (provozují drobnou výrobu - bižuterii, přádelny, tkalcovství, řezbářství apod.)
- podruzi (nádeníci)
- dvorská i selská čeleď
- tovaryši v řemeslech
- tovaryši v manufakturách
- tovaryši ve vznikajících továrnách
- služebnictvo (služky, sluhové, podomci, klíčnice, kuchaři, panské, komorné)
- dělníci (průmyslový dělník, dělník v řemeslné dílně, zemědělský dělník)
- zdravotnický personál
- Židé
- tuláci
- žebráci
Literatura
Marc Bloch - dějiny hmotné kultury, mentalit, psychologie
Fernand Braudel - vztah člověka a prostředí (mobilní a globální historie)
- kladl důraz na historickou geografii a materiální kulturu
- v českém prostředí - Hmotná kultura
STELLNER František, Hospodářské dějiny novověku, Praha 2012.