Industrializace a kolektivizace v SSSR

Industrializace

Stalin nebyl zpočátku pro kolektivní industrializaci (Trocky ano), ale později schválil
1. pětiletku (mýtus) = vznik obrovských závodů různého odvětví

1. pětiletka

cíl - dohnat USA (plán pětiletky od USA inženýrů, důraz kladen na rozvoj těžkého průmyslu)
chtěli 20% zisku (kontrola - Gosplan)
1931 - Stalin prohlásil, že postup se ještě musí zrychlit (za 4 roky pětiletka)
velký podíl zahraničního kapitálu + vydrancování vesnice + "půjčky" od občanů + 52% DPH
kombinát Magnitogorsk (vybudován na příkaz Stalina)
strojírenský a hutnický průmysl
25 tis. dělníků, vězni z lágrů ¼ (obrovská úmrtnost) + dělníci, inženýři, předáci, lékaři, šéfové strany, laboratoře s inteligentními vězni, stavba katalogových domů, obchody podle USA
industrializace úzce souvisela s kolektivizací (potřeba dělnictva a vězňů)

Přelom 20. a 30. let

příliv investic, ale SSSR uzavřelo své brány, ukradli mnoho patentů, uzavřeli investice
pětiletka se nezdařila, ale přesto byla úspěšná (asi 500 prům. závodů) = nedostatek lidí, materiálu, traktor se stal symbolem kolektivizace venkova
SSSR zbrojí a chce rozšířit své hranice (paradoxně ve spolupráci s Výmarským Německem) + obrovské stavby v zemědělství ve stepích (nenávratnost)

Bělomořsko - baltický kanál (pod dozorem tajné policie, vězni)

vybudován, ale byl příliš mělký, pro nákladní lodě nevhodný

Nerealizovatelné úkoly pro druhou a třetí pětiletku

vyžadovaly obrovské finanční a materiální prostředky, ale SSSR se mohl spoléhat jen na mobilizaci vnitřních zdrojů
byly opatřovány novou daňovou politikou postihující především rolníky
prostřednictvím cenové politiky stát odčerpával prostředky z lehkého průmyslu a využil i finančních úspor obyvatel -> vnitřní půjčky obyvatel
zvyšoval oběživo => následek pokles hodnoty rublu a následující růst cen
rychlý růst dělnické třídy
vybudováno nebo zrekonstruováno asi 9 000 velkých průmyslových závodů

Kolektivizace je proces zabavení půdy soukromým zemědělcům a jejich zařazení do kolektivního hospodářství - kolchozy, sovchozy, JZD.

1930 - povinná kolektivizace (Stalin) a likvidace 2 mil. kulaků + slib chudým rolníkům (dům, stáj, povoz)
odpůrce - Bucharin (rozvoj vesnice)
sovchoz - státní forma zemědělského hospodářství (200 - 300 rodin)
kolchoz - vzor uplatňování vědeckotechnických znalostí pro kolektivní formu

Sovchozy a kolchozy byly budovány jako soběstačná společenství s vlastní školou, lékařskými a sociálními středisky, obchody, sklady apod. Mechanizaci zemědělské výroby zajišťovala strojně traktorová střediska, měli vlastní agronomy, zootechniky, mechanizátory, veterináře a jiné specialisty.

počátky kolektivizace vedly ke značnému snížení zemědělské produkce
zaveden přídělový systém (hlad)
1935 - kolektivizováno již 98 % všech rolnických hospodářství
vznik pracovních táborů

Literatura

Marc Ferro

- sovětolog, který se zabýval interpretací VŘSR a postavou Lenina