Český odboj za nacistické okupace - formy, podmínky, naděje

Protektorátní správa

Emil Hácha (1872 - 1945) - prezident Česko-Slovenska za Druhé republiky

• po zřízení Protektorátu je ponechán ve funkci jako symbol autonomie a právní kontinuity, umírá po osvobození ve vězeňské nemocnici

Alois Eliáš (1890 - 1942) - ruský legionář a generál RČS

• léto 1939 - předseda protektorátní vlády (napojený na odboj)
• dle instrukcí Londýna ovlivňoval protektorátní vládu a brzdil nacifikaci společnosti
• po Heydrichově příchodu zatčen a po atentátu popraven

Emanuel Moravec (1893 - 1945) - (ruský legionář)

• v době Mnichova stoupenec obrany státu
• po okupaci hlavní exponent nacistické politiky
• v úřadě ministra školství a lidové osvěty nejvýznamnější propagátor kolaboračního aktivismu (za pražského povstání spáchal sebevraždu)

Nacistická správa

Konstantin von Neurath - důstojník a diplomat výmarovského i nacistického Německa

• Jako představitel umírněnějšího, konzervativního křídla NSDAP se v březnu 1939 stane říšských protektorem do září 1941.

Reinhard Heydrich - (z nejvyšších představitelů NSDAP, SS, zakladatel SD)

• politika cukru a biče zvýší pracovní nasazení českého dělnictva a likviduje domácí odboj.
• vedením zahraničního odboje určen spolu s E. Moravcem jako cíl atentátu
• atentát - 27. května 1942

Karl Hermann Frank - bývalý poslanec SdP

• po smrti R.H. nejmocnější a nejbrutálnější představitel okupační moci
• popraven v Praze r. 1946

Složky domácího odboje

• bývalí vojáci čsl. - republiky - Obrana národa (ON)
• politici bývalých stran - Politické ústředí (PÚ)
• levicová nekomunistická inteligence a dělnictvo - Petiční výbor "Věrni zůstaneme" (PVVZ)

jaro 1940 - sloučení do Ústřední vedení odboje domácího, poté Ústřední národně revoluční výbor Československa

• státní zaměstnanci - učitelé, železničáři, poštovní úředníci, diplomaté
• členové organizací - legionáři, sokolové, skauti-junáci, aktivisté Dělnické akademie, odborů, ženského hnutí, ČSČK, evangelických církví, svobodní zednáři, novináři, vyznavači trampingu apod.
• část protektorátního četnictva, vládního vojska, Svazu letců, Svazu hasičů

Milada Horáková (1901-1950) zemřela ve věku 48 let

• právnička, aktivistka Ženské národní rady 
• členka České strany národně socialistické
• v roce 1940 zatčena a později odsouzena na 8 let vězení
• komunisté ji za boj za svobodu a demokracii, odsoudí k smrti 27.6. 1950 (Pankrác)

Aktivity domácího odboje

•   vojenského charakteru
•   sabotáže, stávky a pracovní pasivita (heslo "Pracuj pomalu")
•   propaganda (vytváření a distribuování ilegálního tisku a ovlivňování veřejného mínění)
•   příprava celonárodního povstání v návaznosti na vojenské úspěchy Spojenců
•   formulování představ o poválečné ČSR (rozsáhlé sociální reformy, náprava chyb První republiky, odsun Němců, omezení stranictví aj.)
•   ukrývání politicky a rasově perzekuovaných
•   převaděčství
•   demonstrace
•   bojkot německých týdeníků
•   partyzánská aktivita
•   podpora rodin zatčených

Počátky odboje spadají do doby "mírové a předválečné"

•   první odboj v Evropě mimo Německo
•   snaha navázat na první odboj a protirakouskou Mafii
•   absolutní nedostatek zbraní
•   nalomená morálka a chybějící bojový "křest ohněm"
•   slabá tradice ozbrojených povstání
•   nedůvěra k západním spojencům a víra v pomoc SSSR
•   nevyhovující geografické podmínky pro partyzánskou činnost

1939 - protiokupační demonstrace

•   tradiční národní a katolické poutě (Říp, Velehrad)
•   oslavy 1. máje, Dne matek, výročí bitvy u Zborova, výročí Mnichova, úmrtí M.J. Husa, T.G.Masaryka
•   slavnostní uložení ostatků K.H. Máchy na Slavíně
•   bojkot oslav narozenin A. Hitlera - (zdobení pomníčků T.G.M. a čs. legionářů)

Oslavy výročí 28.října (srážky s okupanty)

• zastřelen dělník Václav Sedláček
• student medicíny Jan Opletal - postřelen a umírá, pohřeb -> mohutná manifestace
• 17. listopadu - vtrhli nacisté na vysokoškolské koleje v Praze (zatčeno 1 200 studentů a odvezeno do KT, 9 jejich čelných představitelů - zastřeleno), České VŠ - do konce války zavřeny (1941 je v Londýně 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva)

Ilegální tisk

•   více než 140 ilegálních tiskovin + větší počet různých letáků
•   nejrozšířenější časopis - V boj, Český kurýr", Signál
•   KSČ - Rudé Právo, Rovnost, My z Kolbenky

Tři králové

Josef Balabán (1894-1941)- člen užšího vedení ON

Josef Mašín (1896-1942) - otec Ctirada a Josefa Mašínů

Václav Morávek (1904-1942) - "Věřím v Boha a ve své pistole."

•   součástí ON a věnovali se celé škále odbojových aktivit
•   udržovali radiotelegrafického spojení s Londýnem
•   formování sítě rozptýlených odbojových organizací
•   diverzní činnost (mj. neúspěšný atentát na H. Himmlera v Berlíně)
•   spolupráce s agentem A-54 (pracovník Abwehru Paul Thűmmel)
•   shromažďování zbraní, vydávání ilegálního časopisu V boj

KSČ v odboji

•   měla alespoň minimální zkušenosti s ilegální činností
•   její vedení odešlo na podzim 1938 do exilu do SSSR
•   Moskva (Kominterna) po celou dobu války řídí zahraniční a jejím prostřednictvím i domácí ilegální vedení KSČ
•   K. Gottwald:

"Současná válka je imperialistická, nespravedlivá, na níž má stejnou vinu buržoasie válčících stran. V žádné zemi nesmí dělnická třída a tím méně komunistická strana tuto válku podporovat...Komunistické strany musí všude přejít k rozhodující ofenzívě proti zrádcovské politice sociální demokracie."

"Benešova zahraniční akce je nyní ve službách imperialistů a nepřátel Sovětů... Z cizácké nadvlády nás neosvobodí imperialisté...., nýbrž sám československý lid ve spojení s německou a rakouskou dělnickou třídou..."

•   mnoho členů KSČ účastnících se odbojové činnosti je preventivně zatýkáno
•   naplno se však KSČ zapojuje do odboje až v červnu 1941 (po napadení SSSR)

Vladislav Vančura (1891 - 1942) - lékař, spisovatel, dramatik a filmový režisér

• zapojuje se do odbojové činnosti KSČ a stává se předsedou nadstranického Národního revolučního výboru inteligence (Lubomír Linhart, Bedřich Václavek, František Halas, Václav Černý
•   1942 je síť NRVI rozbita
•   V. Vančura popraven na Kobyliské střelnici

Julius Fučík (1903-43 Berlín) - člen II. Ilegálního ÚV KSČ

Edvard Beneš (1884-1948) - jeden z vůdců prvního čs. odboje

•   z titulu "bývalého prezidenta" začne formovat čs. zahraniční odboj
•   řídí Čs. národní výbor (Londýn - prozatímní vláda)
•   předseda lidovec Jan Šrámek
•   ministr zahraničí Jan Masaryk
•   ministrem národní obrany Sergej Ingr
•   + miniparlament - Státní rada (zastoupení i čs. komunisté a němečtí sociální demokraté)
•   úspěšně rozděluje všechny svoje oponenty v exilu - odpůrce čechoslovakismu (Milan Hodža, Štefan Osuský), ambiciózní generály (Lva Prchala) i sociálnědemokratické Němce (Wenzel Jaksch)
•   rezignuje na možnost konfederace s Polskem a předválečnou orientaci na Francii nahrazuje za asistence sílící KSČ spojenectvím se SSSR
•   má důvěrou ve Stalina, v demokratizaci poměrů v SSSR
•   jeho idea o ČSR jako "mostu mezi Západem a Východem" přispěje k začlenění naší země do sféry vlivu SSSR.

Exilové cíle v Londýně

•   Koordinovat svoji aktivitu s domácím odbojem, případně i protektorátní vládou
•   Docílit uznání u Spojenců jako legitimní exilové vlády
•   Prosadit ideu právní kontinuity s První republikou
•   Anulovat Mnichovskou dohodu a uznat tak obnovené Československo v předmnichovských hranicích
•   Začlenit obnovené Československo do systému kolektivní bezpečnosti (OSN)
•   Řídit rozsáhlé a roztroušené čs. vojenské jednotky v zahraničí

Podpis čs.-sovětské spojenecké smlouvy v Moskvě v prosinci 1943

•   Zdeněk Fierlinger - velvyslanec v Moskvě (sociálnědemokratický poválečný předseda vlády a klíčový zastánce prosovětské a prokomunistické politiky)

gen. Heliodor Píka

•   hlavní organizátor čs. vojsk v SSSR
•   důsledný odpůrce jejich politizace a komunizace
•   nepohodlný svědek - 1949 oběšen ve věznici Bory

Výsadkové jednotky

•   1941 - 1945 - čs. exil. vláda v Londýně vyslala přes 100 výsadkářů (poloviny jich nepřežila)
•   38 operačních skupin měla různá určení (diverze, zpravodajství, koordinace činnosti odboje) cíle a osudy
•   výsadek - Anthropoid

27. května 1942 - Jan Kubiš a Josef Gabčík, Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý, Jaroslav Švarc - atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha

Zdroj

Důsledky:

• Vypálení Lidic a Ležáků
• zavraždění přes 2. tis. na Kobyliské střelnici
• zastřelení: Kolaříkova rodina, Moravcova rodina
• vyvražděno pře 5. tis. lidí
• zdecimován domácí odboj
• odvolána Mnichovská dohoda (Anglie)
• slib o navrácení hranic před 1938
• výsadek - Silver A - 1942 navázání spojení s Londýnem, podíl na atentátu na R. Heydricha (Jiří Potůček, Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček)

výsadek - Clay (Eva byl krycí název jejich radiostanice) 800 zpráv do exilu (Čestmír Šikola, Antonín Bartoš, Jiří Štokman)

Odboj 1943 - 1945

• zdecimovaný stanným právem, rozsáhlým zatýkáním
• morální podpora - vojenské úspěchy Spojenců
• materiální podpora - četné desanty ze Západu a Východu (R-3 Rada tří)
• Předvoj - levicová a evangelická mládež

Vladimír Krajina (1905 - 1993)

• spravoval vysílačku Sparta I (na čas jediné spojení s Londýnem)
• jediný z vedení ÚVODu unikl zatýkání za Heydrichiády
• osvobození se dočkal ve vězení gestapa
• pokus o spáchání atentát - KSČ
• odešel do exilu - angažoval se v zahraničním odboji

Partyzánské hnutí

• z důvodů geografických a husté dopravní sítě nebylo partyzánské hnutí u nás rozsáhlé
• lidé žijící v ilegalitě, uprchlí zajatci různých národností, parašutisté apod.
• první oddíly vznikaly již r. 1942 (Zelený kádr, Jiskra)
• ve větší míře, ale až od r. 1944 především v lesnatých a hornatých oblastech Beskyd, Českomoravské vrchoviny, Brd a jinde v horách
• po vypuknutí SNP v srpnu 1944 přecházejí partyzánské oddíly na Slovensko
• v květnu 1945 se zapojují do Českého národního povstání (ČNP)
• negativní dopad na civilního obyvatelstvo v podobě odvetných trestných výprav komand SS, represí a vypálených vesnic (na Moravě např. Ploština a Javoříčko)

České národní povstání

• konec války - aktivita odbojových skupin i rezignace části okupační moci
• ČNP vzniká v řadě českých a moravských měst většinou spontánně za asistence různých odbojových skupin i "hurávlastenců"
• v Praze se do čela povstání 5. května 1945 postaví zastřešující Česká národní rada (Albert Pražák, Josef Smrkovský) a vojenští velitelé František Slunečko a Karel Kutlvašr,  Jaromír Nechanský
• s pomocí příslušníků Ruské osvobozenecké armády ("vlasovců"), Vládního vojska a četnictva se povstalcům podaří v krizových prvních dnech vojensky odolat a vyjednat příměří o odchodu německých vojsk z Prahy 8. května

Česká národní rada

• podzim 1944 z iniciativy KSČ a odbojové organizace Rady tří 
  
• komunisté zde měli velký vliv
• vycházela ze socialistických pozic 
  

• předseda: Albert Pražák (český historik, nestraník)

• první místopředseda: Josef Smrkovský (KSČ)

Literatura:

Brandes D.: Češi pod německým protektorátem; Prostor 1999.

Čvačara J.: Někomu život, někomu smrt; Laguna 2003.

Jiří Padevět,Tři králové, Praha 2017.