Odboj za nacistické okupace
Český odboj za nacistické okupace - formy, podmínky, naděje
Protektorátní správa
Emil Hácha (1872 - 1945) - prezident Česko-Slovenska za Druhé republiky
- po zřízení Protektorátu je ponechán ve funkci jako symbol autonomie a právní kontinuity, umírá po osvobození ve vězeňské nemocnici
Alois Eliáš (1890 - 1942) - ruský legionář a generál RČS
- léto 1939 - předseda protektorátní vlády (napojený na odboj)
- dle instrukcí Londýna ovlivňoval protektorátní vládu a brzdil nacifikaci společnosti
- po Heydrichově příchodu zatčen a po atentátu popraven
Emanuel Moravec (1893 - 1945) - (ruský legionář)
- v době Mnichova stoupenec obrany státu
- po okupaci hlavní exponent nacistické politiky
- v úřadě ministra školství a lidové osvěty nejvýznamnější propagátor kolaboračního aktivismu (za pražského povstání spáchal sebevraždu)
Nacistická správa
Konstantin von Neurath - důstojník a diplomat výmarovského i nacistického Německa
- Jako představitel umírněnějšího, konzervativního křídla NSDAP se v březnu 1939 stane říšských protektorem do září 1941.
Reinhard Heydrich - (z nejvyšších představitelů NSDAP, SS, zakladatel SD)
- politika cukru a biče zvýší pracovní nasazení českého dělnictva a likviduje domácí odboj.
- vedením zahraničního odboje určen spolu s E. Moravcem jako cíl atentátu
- atentát - 27. května 1942
Karl Hermann Frank - bývalý poslanec SdP
- po smrti R.H. nejmocnější a nejbrutálnější představitel okupační moci
- popraven v Praze r. 1946
Složky domácího odboje
- bývalí vojáci čsl. - republiky - Obrana národa (ON)
- politici bývalých stran - Politické ústředí (PÚ)
- levicová nekomunistická inteligence a dělnictvo - Petiční výbor "Věrni zůstaneme" (PVVZ)
jaro 1940 - sloučení do Ústřední vedení odboje domácího, poté Ústřední národně revoluční výbor Československa
- státní zaměstnanci - učitelé, železničáři, poštovní úředníci, diplomaté
- členové organizací - legionáři, sokolové, skauti-junáci, aktivisté Dělnické akademie, odborů, ženského hnutí, ČSČK, evangelických církví, svobodní zednáři, novináři, vyznavači trampingu apod.
- část protektorátního četnictva, vládního vojska, Svazu letců, Svazu hasičů
Milada Horáková (1901-1950) zemřela ve věku 48 let
- právnička, aktivistka Ženské národní rady
- členka České strany národně socialistické
- v roce 1940 zatčena a později odsouzena na 8 let vězení
- komunisté ji za boj za svobodu a demokracii, odsoudí k smrti 27.6. 1950 (Pankrác)
Aktivity domácího odboje
- vojenského charakteru
- sabotáže, stávky a pracovní pasivita (heslo "Pracuj pomalu")
- propaganda (vytváření a distribuování ilegálního tisku a ovlivňování veřejného mínění)
- příprava celonárodního povstání v návaznosti na vojenské úspěchy Spojenců
- formulování představ o poválečné ČSR (rozsáhlé sociální reformy, náprava chyb První republiky, odsun Němců, omezení stranictví aj.)
- ukrývání politicky a rasově perzekuovaných
- převaděčství
- demonstrace
- bojkot německých týdeníků
- partyzánská aktivita
- podpora rodin zatčených
Počátky odboje spadají do doby "mírové a předválečné"
- první odboj v Evropě mimo Německo
- snaha navázat na první odboj a protirakouskou Mafii
- absolutní nedostatek zbraní
- nalomená morálka a chybějící bojový "křest ohněm"
- slabá tradice ozbrojených povstání
- nedůvěra k západním spojencům a víra v pomoc SSSR
- nevyhovující geografické podmínky pro partyzánskou činnost
1939 - protiokupační demonstrace
- tradiční národní a katolické poutě (Říp, Velehrad)
- oslavy 1. máje, Dne matek, výročí bitvy u Zborova, výročí Mnichova, úmrtí M.J. Husa, T.G.Masaryka
- slavnostní uložení ostatků K.H. Máchy na Slavíně
- bojkot oslav narozenin A. Hitlera - (zdobení pomníčků T.G.M. a čs. legionářů)
Oslavy výročí 28.října (srážky s okupanty)
- zastřelen dělník Václav Sedláček
- student medicíny Jan Opletal - postřelen a umírá, pohřeb -> mohutná manifestace
- 17. listopadu - vtrhli nacisté na vysokoškolské koleje v Praze (zatčeno 1 200 studentů a odvezeno do KT, 9 jejich čelných představitelů - zastřeleno), České VŠ - do konce války zavřeny (1941 je v Londýně 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva)
Ilegální tisk
- více než 140 ilegálních tiskovin + větší počet různých letáků
- nejrozšířenější časopis - V boj, Český kurýr", Signál
- KSČ - Rudé Právo, Rovnost, My z Kolbenky
Tři králové
Josef Balabán (1894-1941)- člen užšího vedení ON
Josef Mašín (1896-1942) - otec Ctirada a Josefa Mašínů
Václav Morávek (1904-1942) - "Věřím v Boha a ve své pistole."
- součástí ON a věnovali se celé škále odbojových aktivit
- udržovali radiotelegrafického spojení s Londýnem
- formování sítě rozptýlených odbojových organizací
- diverzní činnost (mj. neúspěšný atentát na H. Himmlera v Berlíně)
- spolupráce s agentem A-54 (pracovník Abwehru Paul Thűmmel)
- shromažďování zbraní, vydávání ilegálního časopisu V boj
KSČ v odboji
- měla alespoň minimální zkušenosti s ilegální činností
- její vedení odešlo na podzim 1938 do exilu do SSSR
- Moskva (Kominterna) po celou dobu války řídí zahraniční a jejím prostřednictvím i domácí ilegální vedení KSČ
- K. Gottwald:
"Současná válka je imperialistická, nespravedlivá, na níž má stejnou vinu buržoasie válčících stran. V žádné zemi nesmí dělnická třída a tím méně komunistická strana tuto válku podporovat...Komunistické strany musí všude přejít k rozhodující ofenzívě proti zrádcovské politice sociální demokracie."
"Benešova zahraniční akce je nyní ve službách imperialistů a nepřátel Sovětů... Z cizácké nadvlády nás neosvobodí imperialisté...., nýbrž sám československý lid ve spojení s německou a rakouskou dělnickou třídou..."
- mnoho členů KSČ účastnících se odbojové činnosti je preventivně zatýkáno
- naplno se však KSČ zapojuje do odboje až v červnu 1941 (po napadení SSSR)
Vladislav Vančura (1891 - 1942) - lékař, spisovatel, dramatik a filmový režisér
- zapojuje se do odbojové činnosti KSČ a stává se předsedou nadstranického Národního revolučního výboru inteligence (Lubomír Linhart, Bedřich Václavek, František Halas, Václav Černý
- 1942 je síť NRVI rozbita
- V. Vančura popraven na Kobyliské střelnici
Julius Fučík (1903-43 Berlín) - člen II. Ilegálního ÚV KSČ
Edvard Beneš (1884-1948) - jeden z vůdců prvního čs. odboje
- z titulu "bývalého prezidenta" začne formovat čs. zahraniční odboj
- řídí Čs. národní výbor (Londýn - prozatímní vláda)
- předseda lidovec Jan Šrámek
- ministr zahraničí Jan Masaryk
- ministrem národní obrany Sergej Ingr
- + miniparlament - Státní rada (zastoupení i čs. komunisté a němečtí sociální demokraté)
- úspěšně rozděluje všechny svoje oponenty v exilu - odpůrce čechoslovakismu (Milan Hodža, Štefan Osuský), ambiciózní generály (Lva Prchala) i sociálnědemokratické Němce (Wenzel Jaksch)
- rezignuje na možnost konfederace s Polskem a předválečnou orientaci na Francii nahrazuje za asistence sílící KSČ spojenectvím se SSSR
- má důvěrou ve Stalina, v demokratizaci poměrů v SSSR
- jeho idea o ČSR jako "mostu mezi Západem a Východem" přispěje k začlenění naší země do sféry vlivu SSSR.
Exilové cíle v Londýně
- Koordinovat svoji aktivitu s domácím odbojem, případně i protektorátní vládou
- Docílit uznání u Spojenců jako legitimní exilové vlády
- Prosadit ideu právní kontinuity s První republikou
- Anulovat Mnichovskou dohodu a uznat tak obnovené Československo v předmnichovských hranicích
- Začlenit obnovené Československo do systému kolektivní bezpečnosti (OSN)
- Řídit rozsáhlé a roztroušené čs. vojenské jednotky v zahraničí
Podpis čs.-sovětské spojenecké smlouvy v Moskvě v prosinci 1943
- Zdeněk Fierlinger - velvyslanec v Moskvě (sociálnědemokratický poválečný předseda vlády a klíčový zastánce prosovětské a prokomunistické politiky)
gen. Heliodor Píka
- hlavní organizátor čs. vojsk v SSSR
- důsledný odpůrce jejich politizace a komunizace
- nepohodlný svědek - 1949 oběšen ve věznici Bory
Výsadkové jednotky
- 1941 - 1945 - čs. exil. vláda v Londýně vyslala přes 100 výsadkářů (poloviny jich nepřežila)
- 38 operačních skupin měla různá určení (diverze, zpravodajství, koordinace činnosti odboje) cíle a osudy
- výsadek - Anthropoid
27. května 1942 - Jan Kubiš a Josef Gabčík, Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý, Jaroslav Švarc - atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha
Důsledky:
- Vypálení Lidic a Ležáků
- zavraždění přes 2. tis. na Kobyliské střelnici
- zastřelení: Kolaříkova rodina, Moravcova rodina
- vyvražděno pře 5. tis. lidí
- zdecimován domácí odboj
- odvolána Mnichovská dohoda (Anglie)
- slib o navrácení hranic před 1938
- výsadek - Silver A - 1942 navázání spojení s Londýnem, podíl na atentátu na R. Heydricha (Jiří Potůček, Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček)
výsadek - Clay (Eva byl krycí název jejich radiostanice) 800 zpráv do exilu (Čestmír Šikola, Antonín Bartoš, Jiří Štokman)
Odboj 1943 - 1945
- zdecimovaný stanným právem, rozsáhlým zatýkáním
- morální podpora - vojenské úspěchy Spojenců
- materiální podpora - četné desanty ze Západu a Východu (R-3 Rada tří)
- Předvoj - levicová a evangelická mládež
Vladimír Krajina (1905 - 1993)
- spravoval vysílačku Sparta I (na čas jediné spojení s Londýnem)
- jediný z vedení ÚVODu unikl zatýkání za Heydrichiády
- osvobození se dočkal ve vězení gestapa
- pokus o spáchání atentát - KSČ
- odešel do exilu - angažoval se v zahraničním odboji
Partyzánské hnutí
- z důvodů geografických a husté dopravní sítě nebylo partyzánské hnutí u nás rozsáhlé
- lidé žijící v ilegalitě, uprchlí zajatci různých národností, parašutisté apod.
- první oddíly vznikaly již r. 1942 (Zelený kádr, Jiskra)
- ve větší míře, ale až od r. 1944 především v lesnatých a hornatých oblastech Beskyd, Českomoravské vrchoviny, Brd a jinde v horách
- po vypuknutí SNP v srpnu 1944 přecházejí partyzánské oddíly na Slovensko
- v květnu 1945 se zapojují do Českého národního povstání (ČNP)
- negativní dopad na civilního obyvatelstvo v podobě odvetných trestných výprav komand SS, represí a vypálených vesnic (na Moravě např. Ploština a Javoříčko)
České národní povstání
- konec války - aktivita odbojových skupin i rezignace části okupační moci
- ČNP vzniká v řadě českých a moravských měst většinou spontánně za asistence různých odbojových skupin i "hurávlastenců"
- v Praze se do čela povstání 5. května 1945 postaví zastřešující Česká národní rada (Albert Pražák, Josef Smrkovský) a vojenští velitelé František Slunečko a Karel Kutlvašr, Jaromír Nechanský
- s pomocí příslušníků Ruské osvobozenecké armády ("vlasovců"), Vládního vojska a četnictva se povstalcům podaří v krizových prvních dnech vojensky odolat a vyjednat příměří o odchodu německých vojsk z Prahy 8. května
Česká národní rada
- podzim 1944 z iniciativy KSČ
a
odbojové organizace Rady
tří
- komunisté zde měli velký vliv
- vycházela ze socialistických pozic
předseda: Albert Pražák (český historik, nestraník)
první místopředseda: Josef Smrkovský (KSČ)
Literatura:
Brandes D.: Češi pod německým protektorátem; Prostor 1999.
Čvačara J.: Někomu život, někomu smrt; Laguna 2003.
Jiří Padevět,Tři králové, Praha 2017.