Proměny sociální skladby v českých zemích v průběhu 19. století

 Průmyslová revoluce - změnila sociální skladbu obyvatelstva.

• přinesla strojovou výrobu
• vytvářila nové sociální vrstvy (podnikatelstvo, dělnictvo)
• rozvoj měst, změny v urbanizaci, více anonymity ve městech (oproti venkovu)
• změny ve způsobu stravování, oblékání,...
• vznikly spolky (kulturní, dobročinné)
• bývalé cechy se změnily - nyní společenství řemeslníků
• vznikla podpora chudých - městský špitál, podpora pro chudé, odpouštění školního platu, zaopatřování nemohoucích, starost o domovské příslušníky v jiných obcích nebo péče o sirotky (peníze z městské kasy)
• sociální mobilita - schopnost změny sociálního statusu v rámci určitého sociálního systému (jde o velikost zdrojů - ekonomické, sociální, kulturní, symbolické)
• pozitivní alternativa násilné sociální změny - revoluce (Sorokin (1889-1968)
• pozice lidí na okraji společnosti (úmorná fyzická práce, bída, sociální frustrace, nejistota)
• kultura v 19. století měla toto téma také ne úplně oblíbené, nicméně: (umělci - Josef Mánes, Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha, Max Švabinský, Luděk Marold nebo František Kupka - zpracovali sociální témata)

Zdroj

Dělníci a kapitalisté

• drobní podnikatelé u nás vznikali na konci 18. st. a v první polovině 19. st.
• první podnikatelé - převážně cizinci (technicky vyspělý odborníci ze zkušenostmi z vyspělých zemí)

Zrušení nevolnictví

• lidé se stěhují do měst za prací v manufakturách -> vznik samostatné dělnické třídy
• problémy: velkému nakupení lidí na jednom místě, shánění bydlení a hygienické podmínky, vysoká úmrtnost,

Struktura dělnické třídy v Čechách do 1. světové války

Rakouský živnostenský zákon, respektive jeho novela z 23. února 1897, rozeznávala následující skupiny dělnictva:

• pomocní živnostenští dělníci - všichni dělníci zaměstnaní v živnostenských podnicích, kromě učňů
• nádeníci -nádeníci byli považováni podle novely za samostatného podnikatele, prodávajícího pracovní sílu ve vlastní režii (v praxi šlo většinou o nekvalifikované dělníky, najímané zaměstnavateli k příležitostným, krátkodobým pracím)
• horníci - zákonná úprava sociálních předpisů byla prováděna pro horníky odděleně od ostatního živnostenského dělnictva
• domácí dělníci - byli považováni, tak jako nádeníci za samostatné výrobce s tím rozdílem, že nádeníci pracovali přímo u zaměstnavatele a domácí dělníci ve vlastní dílně nebo v domácnosti
• zemědělští dělníci - sociálně právní postavení zemědělských dělníků bylo upraveno tzv. Čeledním řádem, kterým byl zemědělský dělník nucen až k polootrocké závislosti na hospodáři

Dělnická třída včetně rodinných příslušníků - nejsilnější sociální skupinou obyvatelstva (50%)

Zemědělští dělníci - početně nejsilnější složkou byli (1/4)
Ženy - 1/2 polovinu zemědělského dělnictva a 1/3 dělnictva živnostenského (nekvalifikované)

Sociální postavení dělníků
Sociální situaci určovaly tři faktory (stávkové boje):

• možnost pracovat (tzn. dostatečná pracovní příležitost)
• výše mzdy
• délka pracovní doby

Literatura: 

Jaroslav PURŠ, Průmyslová revoluce v Českých zemích, Praha, 1960

Arnošt KLÍMA, Na prahu nové společnosti, Praha, 1979

Pavla HORSKÁ, Eduard MAUR, Jiří MUSIL, Zrod velkoměsta, Praha-Litomyšl, 2002