Komparace postavení českého a slovenského národa v 19. a na počátku 20. století

Slovenské národní obrození

•   těžké formování slovenského národa
•   útlak ze strany maďarské šlechty
•   maďarský nacionalismus
•   represe na území Slovenska
•   inteligence (kněží) - cíl - uzákonění spisovné slovenštiny
•   katolický farář Jozef Ignác Bajza - pokus o kodifikaci slovenštiny
•   katolíci (vlastní jazyk) a evangelíci (biblická čeština, nechtěli kodifikaci)

Ľudovít Štúr (slovenský národný buditeľ)

•   středoslovenské nářečí (spojení kat. a evang. proudu)

  Jeho názory:

•   navrhoval politické splynutí s carským Ruskem
•   odmítal svobodné tržní hospodářství a jako jeho alternativu vyzdvihoval občinu (obecně sdílené statky)
•   odmítal parlamentní demokracii v prospěch samoděržaví
•   zavrhoval osvícenství a moderní západní demokratické politické koncepce
•   navrhoval všem Slovanům konvertovat na pravoslaví
•   nenáviděl Židy
•   všechny slovanské kmeny - ruština

Ľudovít Štúr, J. Miloslav Hurban a Michal Miloslav Hodža

•   1843 - postup při zavedení slovenštiny do praxe
•   1848 - Slovenská národní rada (orgánizátor slovenského povstání proti Maďarům) = první slovenský národní reprezentační politický orgán
•   postavili se na stranu Rakušanů
•   První národní shromáždění Slováků -> vyhlášena nezávislost slovenského národa na Uhersku (pouze okolí Myjavy) na podzim 1849 zaniklo
•   1867-1918) - čelili Slováci nejtvrdší maďarizaci
•   Vládní důvěrníci - Ján Kollár, Jan Hlaváč a František Hánry - pouze do roku 1849
•   Oktrojovaná ústava - 7. březen 1849 - připouštěla  ​​možné změny v příštím postavení Slovenska (1851 byla silvestrovskými patenty zrušena)

Přínos revoluce

•   zrušení poddanství a několik dalších sociálních zákonů, které zůstaly v platnosti

Situace v Uhersku po vypuknutí první světové války

   vlna šovinismu a protislovanské propagandy 

  vyhlášeno stanné právo (zpřísněný vojenský režim a cenzura)

• běžný politický a občanský život nefungoval (činnost spolků znemožněna, cenzura tisku a pošty, omezení pohybu obyvatelstva, mimořádné zákony)
• odpůrci války jsou pronásledováni a následně uvězněni nebo posláni na frontu
• represe proti jednotlivcům (internace, vězení, odvody, přesun na frontu)
• represe proti institucím (státní dohled, odvody úředníků, úplné zastavení činnosti)
• SNS - politická pasivita (pouze v soukromých bytech)
• konspirativně-zpravodajské skupiny - spolupráce s českými politiky
•   Matúš Dula - Turč. Sv. Martin
•       Milan Hodža - Vídeň
•   Andrej Hlinka - Ružomberok
•   Vavro Šrobár
•   Emanuel Lehocký - Bratislava

Clevelandská dohoda 1915

22. 10. 1915 - dokument podepsaný představiteli Slovenské ligy v USA a Českého národního sdružení - dohoda o společném postupu amerických Čechů a Slováků v úsilí o dosažení národní svobody

• samostatnost českých zemí a Slovenska
• spojení českého a slovenského národa ve federativním svazku, s úplnou národní autonomií Slovenska, vlastním sněmem, vlastní státní správou a úplnou kulturní svobodou, tedy i s plným užíváním slovenského jazyka, vlastní finanční a politickou správou, se slovenštinou coby státním jazykem
• volební právo: všeobecné, tajné, přímé
• forma vlády: personální unie, s demokratickým řízením státu, podobně jako v Anglii

Tyto body tvoří základ předběžné dohody a mohou být doplněny či rozšířeny pouze na základě souhlasu obou stran. České národní sdružení si ponechává právo případné změny a stejné právo má i Slovenská liga.

Schůze vedení SNS (Slovenská národní strana 1871 - 1938)

• národně obranný profil
• politický program - Memorandum národa slovenského
• žádalo ve čtyřech bodech

1. zabezpečení svébytnosti slovenského národa ústavními zákony
2. rovnoprávnost národa 
3. zákonité vymezení jeho území 
4. + požadavky jazykové, školské, administrativní a osvětové

•   1901 - pasivní politika, později kladen důraz na jazykové a kulturní požadavky
•   tři hlavní směry
•   martinské konzervativní křídlo představované Svetozárem Hurbanem Vajanským
•   hlasistické křídlo Vavro Šrobárem (inteligence okolo časopisu Hlas, chtěli občanské svobody, demokratické reformy a správy, soudnictví), ideový vůdce TGM, představitelé - V. Šrobár, P. Blaho
•   klerikální křídlo Andrejem Hlinkou

Matúš Dula svolal v květnu 1918 do Turčianského Sv. Martina důvěrnou schůzi vedení SNS - výsledek : rozhodnutí o definitivním rozchodu s Uherskem a přihlášení se k česko-slovenskému státu

• 30. října 1918 - Martinská deklarace (Žádala právo na sebeurčení pro Slováky a vyjádřila vůli slovenského lidu žít ve společném státě s českým národem.)