Válečné konflikty v 19. století
Napoleonské války
- politicky a ekonomicky sjednotily zemi
- zbavily Francii provincialismu starého režimu
- otevřely síly tržní ekonomice
- vznikla první moderní občanská společnost a občanská armáda
- byly vzorem pro ostatní státy
- nastávající průmyslová revoluce měla dopad na výrobu zbraní i zemědělství
- vojenská odbornost + vědecké teorie vojenství (vojenské školy pro mládež)
Taktika
- kombinace taktiky, střelného prachu a ideologie
- pěchota, dělostřelectvo a jízda
- demokratizace válečnictví (mnohem větší armády občanského typu)
- Napoleon byl mistrem plánovaného i improvizovaného zásobování
- překvapení, klamné manévry
- Rusko - taktika spálené země
Zbraně
- mušketa s křesadlovým zámkem
- těžké dělostřelectvo (slévačský a ocelářský průmysl) zdokonalení výroby děl
Literatura:
HANUŠ Jiří - VLČEK Radomír, Interpretace francouzské revoluce, Praha 2004.
Řecká osvobozenecká válka 1821 - 1830
- vznik Řecké helénské republiky (první samostatný stát v Osmanské říši)
Zbraně
- vynález revolveru 1935
Krymská válka 1853-1856
- mezi carským Ruskem a Osmanskou říší (podpora koalicí Francie, Anglie, Sardinie)
- porážka Ruska (Pařížská mírová smlouva)
- první válka s fotografiemi a telegrafickými zprávami (válečné zpravodajství)
- špatné zásobování (až tři měsíce po souši) i kvalita loďstva na ruské straně
- Florence Nightingale (dáma náčelnice) + 38 zdravotních sester -> "vojenská nemocnice" (strašné podmínky, hlad, špína, holá zem, tyfus, cholera) => Florence podala obsažnou zprávu vládě
- zorganizovala ošetřovatelské služby + duševní potřeby vojáků (dopisy, knihy, přednášky, rozhovory)
- zavedla do provozu prádelnu a dietní kuchyni
- postarala se o zásoby potravin + prádlo pro personál a vojáky, vybavení laboratoří, hygienická zařízení
- úmrtnost ze 42 % až 60 % se snížila na 2 % a ke konci války na 1 %
- založila několik nemocnic na Krymu
- sepsala své poznámky, knihu o ošetřovatelství
- zasloužila se o reformu civilního zdravotnictví v Británii
První italská válka za nezávislost 1848 - 1849
- pět dní Milána "jaro národů"
- vítězství Rakouska (polní maršálek Radecký)
- obratná i vyčkávací taktika boje
Druhá italská válka za nezávislost - sardinská válka 1859 - 1860
- vítězství Sardinie (Rakousko ztratilo Lombardii)
Americká občanská válka (1861-1865)
- počátek bojů - muškety s hladkými hlavněmi
- postupně se arzenál zbraní měnil
- nástup moderních zbraní
- zadovka systému Shapr (dali se nabíjet vleže a rychleji), zvýšila se zranitelnost velkých pěchotních útvarů
- první opakovačky na sedm nábojů
- kulomety Gatling
- ruční granáty, podzemní výbušné miny
- taktika spálené země
- mnoho veteránů - amputované končetiny
- novináři - historicky první konflikt, kde byli oddělení od vojska (byli pouze informátoři veřejnosti) - vznikl žánr reportáž (válečný korespondent)
Prusko rakouská válka 1866
- poslední válka svého druhu (poslední válečný konflikt v němž významnou roli sehrála jízda na koních)
- angažoval se Červený kříž (Ženeva 1963 , Henri Dunant) - neutralita zdravotnictví
- nešlo o válku dobyvačnou (území zůstalo nedotčené) - šlo o pozici velmoci v regionu
- Rakousko ztratilo - Holštýnsko, Lombardii a Benátky (oslabení centralizovaného státu)
- pruský král Vilém I. založil Severoněmecký spolek a později připojil i tzv. Jihoněmecký spolek (sjednocení německých států 1871 - Prusko porazilo Francii)
- změna uspořádání států v Evropě
Búrské války 1880 - 1902
- partizánský způsob boje Búrů (Búrové - původní bílí osadníci různé národnosti)
- krutost a nelidskost Britů
- obrovské náklady a ztráty na životech Britů
- koncentrační tábory (200 000 búrských žen a dětí)
- britská nadvláda s vnitřní samosprávou
1879 - Dvojspolek - Německo a Rakousko-Uhersko (hlavní iniciátor- Otto von Bismark)
1882 - Trojspolek - připojení Itálie (tajné smlouvy mezi Dvouspolkem trvají)
1904 - Srdečná dohoda - Velká Británie a Francie, 1907 + Rusko = Trojdohoda
Jih proti Severu
- film (2dílný) - Jih proti Severu
- film - Boj za svobodu
- dokument - Jih proti Severu