Nástup fašismu v Itálii a autoritářské státy v Evropě
Východiska vzniku
- pocit pošlapané národní hrdosti "poražení mezi vítězi"
- pocit poválečné hospodářské nejistoty - poválečná krize, nezaměstnanost, stávky
- poválečné politické nejistoty - obavy ze socialistického převratu, revoluce a občanské války
- nekritická láska k vlastnímu národu, ultranacionalismus, obdiv k slavné římské světovládné minulosti
Zrod fašismu
- Národní fašistická strana 1921 (Černé košile) z původní Fasci di Combattimento (svazky it. bojovníků - zakladatel B. Mussoliny 1919)
- Velká fašistická rada - 1928 převzala řízení státu
- teror, násilí, vraždy od černých košil po celé Itálii
Pochod na Řím říjen 1922 (z Neapole)
- pod vedením svého vůdce Benita Mussoliniho
- zhruba 30 tisíc příznivců B.M.
- zásadním mezníkem na cestě italských fašistů k moci (Mussolini pověřen sestavením nové vlády)
- král Viktor Emanuel III. nabídl B.M. úřad ministerského předsedy
Budování
fašistického státu
Reforma volebního zákona
- vítězná strana, která překoná hranici 25 %, získá 2/3 křesel v parlamentu
- vznik loutkového parlamentu
- ve volebních místnostech asistuje milice
- kandidáty na poslance stanovuje Velká fašistická rada
- občané volí pouze možnost "ano" "ne"
- v letech 1922 - 1929 bylo popraveno 4100 osob z opozice
1923 - vznik Velké fašistické rady (nejvyšší autoritativní orgán v zemi)
1925
- ovládnutí odborů, monopol na uzavírání pracovních smluv
- zákon zbavující Mussoliniho odpovědnosti vůči parlamentu
1926
- zákon o rozpuštění všech politických stran s výjimkou fašistické
- zákon na obranu státu, obnovení trestu smrti za "politické zločiny"
- přísná kontrola tisku
- posilování moci tajné policie (až 800 tis.)
- zrušení volených funkcí v samosprávě
- zrušení platnosti cestovních pasů
- sběrné tábory pro politické vězně
- teror proti opozici, politické vraždy
- organizace všech ekonomicky aktivních obyvatel do sdružení (korporací), podle druhu zaměstnání, zdůraznění aktivního podílu pracujících na ekonomice země
→ totální kontrola společnosti, jednota
1929 Lateránské dohody
- vzniká nejmenší stát světa - Vatikán
- Itálie zaplatila odškodnění 750 mil. Lir
- katolické náboženství se stává státním
- papež nebude zasahovat do politiky - za to získal nezávislost a autonomii v mezinárodním prostoru
- dva dokumenty: nezávislost a suverenita Svatého stolce a konkordát definující občanské a náboženské vztahy mezi církví a italským státem
Hlavní rysy fašismu
- hovoří o spolupráci tříd lidí jedné rasy
- zachovává soukromé vlastnictví
- klade důraz na rasu (opovrhuje hodnotou jedince)
Fašismus odmítá
- liberalismus (kapitalismus)
- demokracii (parlamentarismus, individualismus)
- Marxistický socialismus (× odborům)
- pacifismus (výboje; právo silnějšího)
Fašismus zdůrazňuje
- roli kolektivu (= národa) a jeho historii
- xenofobii (nenávist ke všemu cizímu) - až rasismus
- úlohu vůdce (= syn národa)
- úlohu strany
- sociální hesla (odstranění nezaměstnanosti)
Nedemokratické režimy ve světě
Itálie Benito Mussolini (1922 - pochod na Řím; - 1943)
Řecko Ioannis Metaxas (1936 - 1941)
Slovensko Jozef Tiso (1939 - 1945)
Rumunsko Ion Antonescu (1940 - 1944)
Portugalsko António Salazar (1928 - 1968) (Autoritativní režim)
Španělsko Francesco Franco (puč 1936, občanská válka, 1939 vítězí Frankisté - 1975)
Maďarsko Miklós Horthy (1920 - 1944) (Autoritativní režim)
Polsko Józef Piłsudski (1926 - 45); Jozef Beck (1935 - 45) (Autoritativní režim)
Rakousko Engelbert Dollfuss (1932 - 1934) - (Autoritativní režim)
Fašistické strany působily i v demokratických režimech:
- ve Francii - Ohňové kříže (François de La Rocque) = lagonlardi
- v ČSR - Národní obec fašistická
- ve Velké Británii - Britský fašistický svaz = masová hnutí měla obrovskou podporu
Literatura:
O´Sullivan, N.: Fašismus. Brno 2002.
SEIBT Ferdinand, Ta stará ošklivá melodie. Několik ohlédnutí za německou historií 1900-1945, Praha 2002.
Dokument: Benito Mussoliny