Čechy a Morava pod německým protektorátem 1939-1945

Protektorat Böhmen und Mähren

29. - 30. září 1938 - proběhla konference čtyř mocností v Mnichově

30. září 1938 - prezident Beneš a vláda přijímají mnichovskou dohodu

30. listopadu 1938 - Emil Hácha zvolen novým prezidentem republiky

14. března 1939 - vyhlášení samostatnosti Slovenska, vytvoření Slovenské republiky

15. března 1939 - okupace Čech a Moravy německými vojsky

16. března 1939 - vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava

Říšskoněmecké orgány moci s rozhodujícím slovem:

  • v čele byl říšský protektor Reichsprotektor přímo zastupující osobu Vůdce
  • až do září 1941 tuto funkci vykonával Konstantin von Neurath (státní tajemník)
  • Staatssekretär (zástupce protektora) - Karl Hermann Frank
  • dvanáct úřadů Oberlandräte nadřazené českým úřadům
  • tajná policie - Gestapo (Geheime Staatspolizei)
  • bezpečnostní služba říšského vůdce SS - SD (Sicherheitsdienst)

protektorátní orgány - měly pouze formální moc

neexistovala - žádná vlastní zahraniční politika ani armáda

parlament - byl rozpuštěn

Protektorátní správa - státní prezident dr. Emil Hácha a protektorátní vláda

  •   v čele stál nejprve Rudolf Beran 
  •   od dubna 1939 generál Alois Eliáš (účastník domácího odboje - zastřelen 1942)
  •   dále dr. Jaroslav Krejčí
  •   na konci války - Richard Bienert

Konečná česká otázka - germanizace obyvatel a likvidaci zbytku českého národa (po vítězné válce)

  •   ministr Karl Hermann Frank vypracoval návrh

Emanuel Moravecpseudonym Stanislav Yester (legionář a kolaborant)

  • ministr školství a lidové osvěty protektorátní vlády

Rudolf Beran (český agrárník a předseda agrární strany)

  • člen Strany národní jednoty a předseda vlády Druhé republiky
  • 1941 zatčen Gestapem, vězněn do roku 1943, poté hospodařil
  • 1945 - zatčen a odsouzel za kolaboraci na 20 let těžkého žaláře (politický proces)
  • 1954 - zemřel ve vězení 
  • 2011 - udělena Cena Václava Bendy (za svobodu, demokracii a lidská práva)

Literatura - Jaroslav Rokoský, Rudolf Beran a jeho doba, Praha 2011.

Norimberské zákony

  • na podzim 1941 začaly transporty židovského obyvatelstva nejprve do Terezína a později do vyhlazovacích koncentračních táborů, především pak do Osvětimi

Úřední jazyk - němčina byla zavedena jako souběžný jazyk do veškerého úředního styku + od roku 1942 - každý veřejný zaměstnanec složit zkoušku z německého jazyka

Hospodářství

  • mladí obyvatelé Protektorátu na práci do Německa, Rakouska a na území Sudet (totálně nasazení - odhadem 600 tisíc lidí)
  • továrny a podniky (němečtí důvěrníci) - práce pro Říši
  • banky - německý kapitál (znevýhodněná koruna vůči marce 1/10)
  • přídělové lístky na potraviny, textil a obuv (vznik černého trhu)
  • zemědělství - odvádění povinných dávek (zemědělská půda využita jako vojenské cvičiště)
  • heslo: "Pracuj pomalu!"

Kultura a vzdělanost

  • cenzura
  • odpolitizování
  • návrat k české kulturní minulosti (národní a vlastenecké písně, česká klasika, humor a anekdoty)
  • šeptandy - zahraniční rádia - především Londýn (trest smrti)

Kuratorium pro výchovu mládeže

  •   ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec
  •   uzavření téměř poloviny škol
  •   němčina - všichni žáci se ji povinně učili již na základních školách
  •   nacisté přímo ovlivňovali osnovy
  •   zakázáno učit o Masarykovi a o Benešovi, zapovězena byla i další témata z historie a     kultury (na protest proti tomu se nosily čepice "Masaryčky")

Organizovaný odboj

  •   domácí - občanský (demokratický) a komunistický s cílem obnovit samostatnost ČSR
  •   zahraniční s rozdílnými názory na to, jaké bude poválečné Československo (hlavně ne kopii "první" republiky!)
  •   v zahraničí vzniklo několik organizací:

(Politické Ústředí)

  • zabývalo se politickými otázkami (vzniklo z hradního křídla, udržovali radiové spojení s Anglií, vypracovali plán poválečného ČSR)

PVVZ (Petiční výbor "Věrni zůstaneme!")

ON (Obrana Národa) bývalí vojáci, spolupracoval s nimi i předseda protektorátní rady Eliáš, důstojníci

  • cílem bylo v ilegalitě zformovat armádu, která měla vystupovat proti Nacistům v závěru války, podílet se na osvobození
  • zpravodajské oddělení udržovalo kontakty s Londýnem

SOKOLSKÁ REVOLUČNÍ RADA

ZPRAVODAJSKÁ SKUPINA (* 1940)

"Tři králové" (Baltán, Rašín, Morávek)

  • zahraniční odboj se orientoval na západ (Londýn), vydával ilegální noviny s cílem působit na vědomí Čechů (snaha čelit nacistické propagandě)
  •   aktivity Tří králů (B + M + M) - boj civilní občanské společnosti s německým okupačním režimem
  •   minulost Josefa Balabána (*1894) a Josefa Mašína (*1896) podobná, prošli legiemi, bojovali v Rusku, za první republiky udělali vojenskou kariéru - 15. 3. 1939 Balabán působil na ministerstvu národní obrany, Mašín velel dělostřeleckému pluku Jana Žižky z Trocnova v pražské Ruzyni (odmítl odzbrojení, nechtěl se smířit s 15. březnem)
  •   Václav Morávek (*1904) sloužil u dělostřelectva v Olomouci, nepodařilo se mu utéct do zahraničí, zapojil se do domácího odboje
  •   působili v rámci velké vojenské skupiny Obrana národa, akce byly i na české poměry dobře organizované a promyšlené, odbojáři vedli dvojí život - ve dne působili spořádaně jako loajální občané protektorátu, plnící své povinnosti, v noci ilegálními pracovníky, trojice B + M + M své rodiny opustila, neustále se skrývala, přespávala u přátel, kteří byli ochotni je ukrývat
  •   Mašín obstarával zbraně a cukrářství (výbušniny)
  •   podařilo se jim vybudovat účinnou zpravodajskou síť, díky kurýrům, radiodepeším protektorátních vysílaček SPARTA I. a SPARTA II. dodávali informace čsl. vedení v Londýně
  •   spojenci tak získávali informace o umístění posádek wehrmachtu, o transportech, důvěrné zprávy průmyslového charakteru, údaje o zbraních a vojenských zařízeních vyráběných v českých zbrojovkách (také byly seznamy spolupracovníků gestapa, pokus o vytvoření kartotéky Vlajkařů a dalších kolaborantských organizací)
  •   hlavní úkol Morávka - zajistění spojení s agentem A-54 (Paul Thümmel, příslušník Abwehru, od 1937 spolupráce s F. Moravcem. Blízký přítel Himmlera, v dubnu 1945 zastřelen nacisty, zatčen již 1944)
  •   v dubnu 1941 zatčen Balabán, 13. 5. i Mašín (známá scéna z pražského bytu, přestřelka, Morávek ještě unikl)
  •   tvrdě vyslýcháni na gestapu, svou účast uznali, nikoho ale neprozradili
  •   přijíždí Heydrich a jedním z prvních popravených je 3. 10. 1941 Josef Balabán
  • neunikl ani Morávek - 11. 3. 1942 v parčíku u Prašného mostu v Praze (zastřelil se)

První protektorátní akce - nesouhlas s okupací, nastala 28. října 1939. Tehdy státní svátek, vyhlášený ovšem za běžný pracovní den. Došlo ke stávkám, považovaným za rušení klidu, a tedy následovaným trestem. Češi nekupovali noviny, odmítali cestovat veřejnými hromadnými prostředky, připínali si trikolóry. Němci překvapeni a zaskočeni.

  •   Spontánní lidové demonstrace pokračovali - smrt Jana Opletala a Václava Sedláčka
  •   v noci z 16. na 17. listopadu 1939 nacisté provedli Sonderaktion: Prag (speciální akce: Praha) - asi 1200 studentů bylo zajato, devět představitelů zastřeleno, odvezeni do koncentračního tábora v Sachsenhausenu a VŠ - zavřeny

Heydrich vyhlásil První stanné právo s platností od 28. 9. 1941 (těžké dny)

- 4 měsíce, 486 rozsudků trestů smrti ( v koncentráku skočilo 2500 Čechů (málo dělníků), Hitler je potřeboval, postupně střílel víc a víc (sebemenší odpor = poprava)

  •   12 hodinová pracovní doba
  •   větší příděly, závodní jídelny, starobní a invalidní důchody, rekreace - Lázně pro dělníky

Eliáš zatčen + další vedení = zmenší se protektorátní vláda (pouze 7 členů vlády (téměř se nescházeli, mluvili pouze německy)

Druhé stanné právo

- 1500 rozsudků smrti (20 dní neměli nacisti žádnou stopu, Karel Čurda ( šel do odboje, voják, krize - nezvládl to, skončil jako symbol konfident gestapa), ostatní popraveni v Maudhausenu

České ženy v odboji

Inka Bernášková v odboji (první popravená gilotinou Češka za okupace), její rodina zemřela v koncentračních táborech

Božena Pospíšilová Čelková (Trixi) - Slovenka, nemladší průmyslová špionka

Růžena Vacková - docentka klasické archeologie, zatčena za velezradu (odsouzena na smrt, přežila - zatčena KSČ a uvězněna na 16 let)

Milada Horáková - v odboji Petiční výbor "Věrni zůstaneme" + Ženská národní rada (zatčena gestapem)

Františka Plamínková - Ženská národní rada (zatčena, v Terezíně, popravena za heydrichiády)

Fráňa Zemínová - účastnice domácího odboje, Ženská národní rada (zatčena s M. Horákovou)

Židé za protektorátu

  •   v protektorátu 118 310 Židů (103 960 hlásilo k židovskému vyznání) ostatní byli jiného náboženství nebo bez vyznání

  •   26 až 30 tisíc jich odešlo (exil, z počátku je nacisté k odchodu nutili za vysoké odstupné), někteří odvlečeni ze zemí, kam uprchli
  •   80 tisíc bylo povražděno
  •   Norimberské zákony - tvrdé uplatňování na území Protektorátu
  •   od podzimu 1941 - vlaky do Terezína (dál do Polských koncentračních táborů)

Richard Glazar - Treblinka jako dětská říkanka - osud přežitého

Simon Wiezenthal - přežilMauthausen (po válce stíhal nacisty, založil Židovské historické dokumentační centrum v Linci, 1961 Židovské dokumentační centrum ve Vídni)

Literatura:

Detlef Brandes 1999: Češi pod německým protektorátem. Okupační politika, kolaborace a odboj, Praha.

Tomáš Pasák 1998: Pod ochranou Říše (1939 - 1941), Praha.
Jan Kuklík - J. Gebhart: Dramatické i všední dny Protektorátu (1939 - 1942), Praha.
V. Kural 1994: Místo společenství konflikt, Praha.
V. Kural: Vlastenci proti okupaci, Praha. Téma domácího odboje.
E. Čejka: Československý odboj na západě.
Robert Kvaček - Dušan Tomášek 1999: Obžalovaná je vláda, Praha.
J. Doležal 1996: Česká kultura za Protektorátu. Školství, písemnictví a kinematografie, Praha.
E. Sobota 1946: Co to byl Protektorát?, Praha.
Válečné deníky Jana Opočenského (1940 - 1946), Praha 2002. Zákulisí londýnského exilu.

WINTONOVÁ Barbara, Není-li to nemožné, Životní příběh Nicolase Wintona, Praha 2014.

Paměť a místo: proměny společnosti ve 30. až 60. letech 20. století, ed. VESELÝ Martin, ed. ROKOSKÝ Jaroslav, Ústí nad Labem 2015.

SAND Šlomo, Jak byl vynalezen židovský národ, Praha 2015.

ROKOSKÝ Jaroslav, Dvakrát otrokem, Paměti agrárníka Oldřicha Suchého, Praha 2014.

HORNÍK Jan, Proč holocaust, Praha 2009.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky