Základní rysy hospodářského vývoje v 19. století
HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ V 19. STOLETÍ
- Anglická průmyslová revoluce -> přechod od řemeslné a manufakturní výroby k výrobě tovární
- 60. léta 18. století (před: střídavé obdělávání pole, nové stroje v zemědělství, postupný rozvoj manufaktur => akumulace kapitálu)
- symbol revoluce - parní stroj
Důsledky průmyslové revoluce
Rozvoj výroby
- rozvoj strojírenství - vzrůst poptávky po železné rudě, uhlí, nové metody výroby oceli
- rozvoj chemie - poznatky užitečné v barvířství, běličství a tiskařství
- železniční - spotřebitelé železa a uhlí, budování kolejí, nádraží
- rozvoj říční dopravy (stavba průplavů) a námořní dopravy
- budování silnic, železných mostů, rozvoj dopravy, rozvoj obchodu
- myšlenka free trade (volný, svobodný obchod)
Sociální důsledky
- růst počtu obyvatel (od poloviny 18. stol. do 1830 se počet obyvatel v Anglii zdvojnásobil)
- obživu obyvatel zajistila agrární revoluce, průmyslová revoluce zajistila práci
- snížila se úmrtnost (zdokonalení hygieny, lékařské péče, menší hlad)
- urbanizace - vznikají velká městská průmyslová centra, stěhování do měst
- hlavně na severu, severozápadě a ve střední Anglii
- soustřeďování lidí, výroby, kapitálu (průmyslové aglomerace)
- centra: Manchester, Liverpool, Birmingham, Glasgow
- změna společenské struktury (změna rozvrstvení obyvatel)
- vytvoření průmyslového proletariátu (dělnictva) = proletarizace
- početná vrstva obyvatel
- snížení počtu lidí v zemědělství, zvýšení v průmyslu
Revoluce v oblasti dopravy v 19. století
- počátek - první funkční parní lokomotiva, železnice pro veřejnost, parolodě, parníky
- 30. léta - první veřejná (mezi)městská železnice s jízdními řády, elektrický telegraf
Železniční doprava
- budování železniční sítě v Evropě (hlavně ve Francii a v Německu)
- první koněspřežka (České Budějovice - Linec; z Prahy do Lán)
- roku 1837 byla otevřena první parní železnice v Rakousku, později dráha protažena z Olomouce do Prahy
- roku 1845 byla roku 1848 postavena dráha z Vídně do Prešpurku (Bratislavy)
- v 70. - 90. letech se u nás vytváří základní síť se spádem do Vídně
- stavby železnic se staly od 40. let důležitou oblastí podnikání, daly velký podnět pro rozvoj těžkého průmyslu, znamenaly jeho postupnou převahu nad průmyslem lehkým
- doprava zboží se zrychlila, zlevnila a zvýšil se její celkový objem a bezpečnost
- v roce 1869 byla v USA dokončena stavba první transkontinentální železnice
Lodní doprava (parní)
- parní loď - na amerických Velkých jezerech, řekách Mississippi a Missouri
- v Evropě se lodě plavily na Rýně, Dunaji, Seině, Rhéně, ve Středozemním moři, Baltském moři, v kanálu La Manche
- roku 1819 přeplul první parník (s plachtami) Atlantik
- roku 1838 započata regulérní doprava mezi Anglií a New Yorkem
Střediska těžkého průmyslu
- německé Porúří, Slezsko, jižní Rusko, Ural, americký severovýchod a středozápad
- centra chemického a elektrotechnického průmyslu: Británie, Francie, Německo
Postupně vzniká dělnické hnutí (nízké mzdy => vykořisťování)
Na konci 18. století dochází k rozbíjení strojů - luddismus
- ve 20. letech 19. stol. - začíná dělnické sebeuvědomění
- ve 30. letech 19. století - začínají vystupovat dělníci se svými požadavky proti buržoazii, vznikly podpůrné spolky (měly pomáhat v nepříznivých dobách; vznikly na principu solidarity; placení do pokladen spolků)
- ve 40./50. letech - vznikají odbory (sdružení dělníků stejného oboru) - kvůli hájení svých hospodářských zájmů (délka pracovní doby, výše mzdy)
- v 60./70. letech - vznikají polit. strany dělnictva - bojují za všeobecné volební právo
Rakouská monarchie
první pol. 19. století - nárůst obyvatelstva o 15-20%
- zlepšení technického vzdělání
- rozvoj techniky (bratranci Veverkové)
- železniční, říční doprava (lodní šroub)
- první moderní strojírenské dílny založeny anglickými a německými odborníky v Brně, Praze a v Liberci
- textilní výroba v severních Čechách (Liberecko, Jablonecko, Českolipsko); v Praze, Brně
- na Ostravsku těžba kamenného uhlí, výroba železa, první koksovací vysoká pec v monarchii
Ekonomiku monarchie ovlivňovaly 3 zásadní faktory:
- absence kolonií, tím pádem menší trh, odbytiště
- pozdější nástup industrializace
- pomalejší tempo rozvoje ekonomiky-> zaostávání:
- menší zdroje surovin
- přebytek levné pracovní síly (nebyla potřeba kupovat drahé stroje)
- pomalý rozvoj trhu
- nedostatek kapitálu
- nepříznivý dopad politického uspořádání a systému (překonáno až v 60. letech)
Průmyslovým jádrem vyspělejší Předlitavska byly české země a Dolní Rakousy.
Literatura: Fernand Braudel. Dynamika kapitalismu. Praha, 1999.
Rozmach hospodářského života v českých zemích
- předpoklady: vysoká hustota obyvatelstva, rozvinuté tradiční průmyslové obory, dostatek nerostných surovin (zejména uhlí)
- uplatňovány nové technické postupy, zaváděny nové technologie, nové stroje a zařízení
- dovršena průmyslová revoluce
- nejvíce se rozvíjí tato průmyslová odvětví:
- textilní průmysl (Brněnsko, Liberecko)
- hutnický a strojírenský průmysl (Plzeň, Praha, Liberec, Brno, Ostrava)o potravinářský průmysl (zejména cukrovarnictví a pivovarnictví)
- ukončena výstavba základní železniční sítě
- vzrostla stavební činnost (bourání středověkých hradeb, vznik předměstí)
- růst těžby uhlí v ostravských, kladenských, severočeských dolech
- české země byly z hospodářsky nejvyspělejších zemí monarchie
- z venkova přicházeli do měst řemeslníci a drobní obchodníci, kteří vytvořili vrstvu živnostníků, vporovnánísdělníky nezávislou na dalších zaměstnavatelích
- s rozvojem českého podnikání souviselo zakládání prvních bank (Živnostenská banka 1868)
Zdroj: https://www.davidmikolas.cz/dejepis/texty/osmicka/8_rocnik-hospodarsky_politicky_a_kulturni_vyvoj_ceskych_zemi_v_50_a_60_letech_19_stoleti.pdf

Literatura
Edward Thompson - kritik Moskvy, psal o otázkách dělnické třídy, o třídním boji
- Utváření anglické dělnické třídy (v duchu strukturálního marxismu, ale také jako základ historické antropologie; dějiny každodennosti a dějiny idejí)