Vývoj na Dálném východě v Číně a Japonsku, role Ruska
Japonsko
Tokugawský šógunát
(1603-1867) období Edo (období izolace - až do roku 1853)

- kontakt byl pouze s Nizozemci (pouze obchodní)
- zakázáno šíření křesťanství
- vojenská diktatura
- technologický rozvoj na úrovni Evropy 17. století
- japonské přístavy lákaly USA jako mezistanice v Tichomoří
1854 Kanagawská smlouva
- otevírala japonské přístavy Hakodate a Šimodu americkému obchodu
- konec politiky izolace
- jsou navázány obchodní styky s Evropou
- japonská vláda podporuje lehký průmysl - textilní (těžký průmysl až v 90. letech 19. století)
- je závislé na dovozu surovin a strojů -> zahájili výbojnou politiku (kvůli potřebné nezávislosti na dovozu)
- Velká Británie a Rusko + nová obchodní smlouva s Nizozemskem (uzavření nerovnoprávných smluv - vlastní soudy pro cizince, zvýhodnění cizích obchodníků = nerozhodnost a bezradnost šógunátu)
- kritika veřejnosti -> využil toho císař Komeie a jeho dvůr (opozice proti šógunátu)
- požadovali reformy, vyvolávali incidenty s cizinci (slib šogunátu, že vyžene cizince nebyl možný => došlo k oslabení a k požadavku vlády císaře)
- opozici podporovala Velká Británie (moderní zbraně, válečné lodě
1867 po smrti císaře Kómeie nastoupil mladičký císař Mucuhito
- obsazeno Edo (Tokio)
- moc císaře byla obnovena
70. léta
- povstání samurajů - nelíbilo se jim, že zbraně může nosit i někdo jiný - díky reformě (branná povinnost), nakonec se vláda s nimi dohodla
80. léta
- vznikají moderní politické strany - požadují vytvoření parlamentu a ústavy - snaha byla úspěšná
- císař Macuhito (považován za boha do roku 1924) vyhlásil ústavu, vzorem pruská ústava
v 90. letech
- Japonsko se zbavilo nerovnoprávných smluv s Evropskými zeměmi
- měli podíl na potlačení boxerského povstání v Číně
- dobré vztahy s Británií a s USA
- zhoršení vztahů s Ruskem kvůli Číně (území Mandžusko - bod sporu)
Konec 19. století
- probíhá rychlá modernizace (doprava, spoje, finančnictví (moderní), první monopoly)
- Meidži - éra reforem (období likvidace feudálních přežitků - odstraněn monopol šlechtického vlastnictví půdy, zrušena privilegia samurajů, zavedena všeobecná branná povinnost)
1903 - Rusové obsadili město Mukden - město v Mandžusku = protesty Japonců - přerušili s Rusy diplomatické styky
Rusko poč. 19. stol
- válka s Napoleonem (sláva ruského hrdinství, ale zůstalo feudální)
- 1809 anexe Finska (udrželo si relativně svébytné postavení)
- 1812 Besarábie
- Polské království s ruským carem v čele (autonomie Polska zlikvidována, vznik ruské gubernie)
- podrobení si Kavkazu a Kazachstánu (proniknutí hluboko do Střední Asie)
- Krymská válka - ukázala zaostalost ruského průmyslu
- car Alexandr II. - zrušil nevolnictví

Přelom 19. a 20. století
- hospodářsky zaostalé (feudální přežitky)
- absolutistická vláda - režim se udržuje výbojnou politikou
- v 19. století - získali nová území - Finsko, Kavkaz, Bessarábii (dnes Moldávie), většinu Kazachstánu a dálný východ - Amurskou oblast
- po prohrané Krymské válce roste nespokojenost s vládou - nutné reformy
- 1861 - zrušeno nevolnictví, snaha o sociální a administrativní reformy
- 1881 - zrušena robota (podstata starého režimu zůstala zachována)
Slovanská myšlenka
- novou součástí výbojné politiky se stává slovanská myšlenka
- Rusko se staví do pozice ochránce všech slovanských národů - cíl - získat vliv na Balkáně a ve střední Evropě
(nedůvěryhodná politika - Rusové Slovany na svém území utlačovali)
- v Rusku se objevují kritici poměrů - inteligence
- Alexandr Gercen - emigroval do Anglie, vydával tam opoziční tiskoviny a pak je pašovali do Ruska
- Nikolaj Černyševskij
2. polovina 19. století - neexistují politické strany
- politici se dělí na dvě skupiny
- západníci - chtěli modernizovat Rusko podle Evropského vzoru, chtěli demokratické reformy
- slavjanofilové - silnější skupina, lpěli na starých ruských tradicích, zdůrazňovali ruskou odlišnost od ostatního světa
- část politiků se trvale nehlásila k žádné skupině - vznik ilegálních opozičních organizací - anarchistické skupiny - narodnaja volja, čornyj pereděl - 1881 zavraždění cara Alexandra II. = tvrdý teror proti opozici
- objevují se nové politické skupiny, které chtějí řešit krizi v zemi - Konstituční demokraté (KD - kadeti), Sociální revolucionáři (SR - eseři), Sociální demokraté (ovlivněna marxismem)
70. - 80. léta
- sílila ruská výbojná politika - mají zájem o Čínu - podílejí se na potlačení Boxerského povstání
- nová ruskoturecká válka o vliv na Balkáně
- zájem o Afghánistán - spory s Británií
- nová území, která připojovali ke svému státu
(obyvatelstvo buď zlikvidovali, nebo poruštili)
v 90. letech
- vypukl v Rusku hladomor
- vládlo obrovské mnohonárodnostní říši, která sahala až k hranicím Persie, Afghánistánu, Indie a Číny
- neúspěšná válka s Japonskem (1904-1905) přinutila přes domácí nepokoje cara Mikuláše II. k souhlasu na zřízení dumy neboli parlamentu
Čína
- dynastie Čching měla snahu zemi izolovat od vlivů jiných států (1775 byly čínské přístavy uzavřeny pro zahraniční obchod s výjimkou Kantonu)
- země neprofitovala ze zahraničního obchodu a ztratila kontakt s vyspělými zeměmi
- evropské mocnosti vedly s Čínou řadu válek (Čína musela zpřístupnit svá území)
- 1. opiová válka 1839-1842
- 2. opiová válka 1856-1858
- 3. opiová válka 1859-1860 (mírové konvence, placení kontribucí a povolení obchodu s opiem
- Čína se stala polokolonií
- Velká Británie - získala Hong Kong jako svou kolonii
- USA - dosáhly otevření sedmi čínských přístavů (obchod, nájem budov, pozemky)
- Rusko - získalo rozsáhlá území na sever od Amuru a na pobřeží Tichého oceánu
Čínsko-francouzská válka 1884 -1885
- válka mezi Třetí francouzskou republikou a čínskou říší dynastie Čching
- vypuknutí války (důsledek -> Francie získala teritorium severního Vietnamu & Kambodže a právo dislokovat na čínském území své vojenské jednotky, které zde zůstaly až do roku 1904)
- Francouzi dosáhli většiny svých cílů uzavřením nerovné Tiencinské smlouvy
(otevření dalších námořních přístavů pro mezinárodní obchod, svobodné šíření náboženství evropskými a americkými misionáři, svobodný obchod ve vnitrozemí a v přístavech)
Čínsko-japonská válka 1894-1895 (o vliv v Koreji)
- Japonsko válku vyhrálo (získalo Tchaj-wan, Pescadorské ostrovy a poloostrov Liaotun)
- Čína prohrála a uznala nezávislost Koreji (zavázala se platit reparace a povolila Japonsku vstup do čínských přístavů)
1898 - 1899
- čínský císař Guangxu - pokus o reformy a modernizaci (nepodařilse)
- hladomor (způsobený kroupami a velkými záplavami + velká sucha) -> povstání
Boxerské povstání
- 1900 - odpor proti všem cizincům (Boxeři - nacionalistická skupina)
- Boxeři okupovali Peking (diplomatický sbor Velké Británie)
- povstání bylo potlačeno jednotkami USA, Velké Británie, Francie, Ruska, Německa a Japonska
- Boxerský protokol - ukončení rozbrojů a platba odškodného
Zdroj úvodního obrázku