Společenské důsledky hlavních etap vývoje hlasovacího práva

•   Volební právo se řídilo tzv. teorií zájmů - existence volebních kurií
•   KURIE - seskupení voličů a poslanců, rozdělené podle majetku do tříd (4; později 5)

1. Velkostatkářská - velkostatkáři zapsaní do Zemských desek

2. Průmyslových měst - zejména měšťanstvo

3. Obchodních a živnostenských komor - zájmová sdružení podnikatelů a obchodníků

4. Venkovských obcí - venkovští vlastníci

•   Majetkový cenzus (poplatnický systém) - volič musel něco vlastnit (vyloučeni - méně majetní a dělnictvo)
•   Volební právo bylo nerovné, nepřímá úměrnost - čím méně volitelů (avšak majetnějších), tím více mandátů a naopak - nejbohatší měli největší vliv (jednalo se převážně o Němce) → národnostní problémy
•   Vyloučení žen (kromě velkostatkářské kurie) a ozbrojených složek (četnictvo, armáda)

Vývojové etapy reformy volebního práva

•   ve vývoji se projevoval od začátku boj o politickou moc mezi jednotlivými společenskými vrstvami a posléze i rakouského dělnictva

1. 1861 - Zavedení volebního práva do zemských sněmů, které následně obeslaly poslaneckou sněmovnu říšské rady (jednalo se tedy o nepřímé volby)

•   do zemských sněmů se volilo ve třech kuriích:

A. Městská kurie a kurie živnostenských a obchodních komor

B. Velkostatkářská kurie

C. Venkovská kurie

2. 1873 - Zavedení přímého volebního práva do říšské rady

•   Mělo zlomit pasivní odpor českých poslanců
•   Volby do poslanecké sněmovny se prováděly ve 4 kuriích
•   Nárůst počtu poslanců
•   Virilisté - nevolení poslanci - Arcibiskup, 3 Biskupové, rektor UK (funkce)

3. 1882 - Taafeho reforma - snížení majetkového censu z 10 Zl na 5 Zl

•   k moci se dostala i maloburžoasie (drobní živnotníci, z absolutní většiny česká)
•   podobně byl snižován i cenzus do ZS → poč. 20.stol. činil 4 Zl

4. 1896 - Badeniho reforma

•   zavedení páté všeobecné kurie (bez majetkového cenzu)
•   Dělníci a nemajetní dostali volební právo (pouze 72 mandátů oproti zbývajícím 353)
•   Volit zde mohli muži starší 24 let - i ti kteří již volili v jiné kurii
•   Nátlak socdem na prosazení všeobecného volebního práva

· 1907 - Zavedení všeobecného volebního práva do poslanecké sněmovny říšské rady

•   bylo vhod i panovníkovi - chtěl posílit své postavení, ukončit národnostní spory, omezit vliv velkoněmecky orientovaných kruhů
•   zrušení kurií a zavedení jedinovolby; Předlitavsko bylo rozděleno do volebních okresů (jen jeden poslanec)
•   Poslanecká sněmovna měla nyní 516 poslanců
•   Aktivní volební právo - 24 let; Pasivní - 30 let
•   Opět vyloučení žen a příslušníků ozbrojených složek

Zdroj: