Druhá republika 1938-1939

Pořad České televize Druhá republika

Přednáška Druhá republika

Prof. Jan Rataj - historik a politolog

od Mnichova 1. 10. 1938 do 15. března 1939 (166 dní)

demokracii autoritativní (ne parlamentní)

Periodizace:

I. etapa: od Mnichovské dohody do 30. 11. 1938 - Hácha presidentem (chaos)

II. etapa: od 1. 12. - Beranova vláda do 21. 1. 1939 (druhá návštěva ministra zahraničí Chvalkovského v Berlíně)

Diktát Hitlera měl 21 požadavků, např.:

snížit stav armády na minimum
zavést rasové zákony
poskytnout autonomii Němcům (3 - 4%) v ČSR
úplně změnit "Benešův režim"
zrušit smlouvy s Francií, SSSR, vystoupit ze Společnosti národů
změnit psaní veškerého tisku v ČSR
přistoupit k Ose a k paktu proti Kominterně
otevřít trh německému průmyslu
vypovědět ze služby státní zaměstnance, na něž si Němci stěžují
zakázat zřizování náhradního průmyslu za ztracený sudetský
zakázat nošení čsl. odznaků, právo nosit německé

III. etapa: 21. 1. - 15. 3. 1939

ztraceno asi 1/3 území (hranice vede mezi Mělníkem a Liběchovem)
ztraceno cca 5 milionů obyvatel
zklamání a rozčarování

Slovensko

2. 11. 1938 Vídeňská arbitráž (ministři zahraničí von Ribbentrop a hrabě Ciano)
ztráta úrodného jihu Slovenska i Podkarpatské Rusi
Autonomie Slovenska 6. 10. 1938 - dominantní - luďáci, předseda vlády Josef Tiso
autoritativní společnost
po autonomii název státu: Česko-Slovensko

Podkarpatská Rus

11. 10. autonomie

Politický systém (zjednodušení)

vládnoucí - Strana národní jednoty (Rudolf Beran) SNJ
nejvlivnější - agrárníci
živnostníci, lidovci, Národní sjednocení, část národních socialistů
další subjekty středové a pravicové
periodikum - Venkov
opoziční - Národní strana práce (Antonín Hampl) NSP
sociální demokraté, část národních socialistů

Antonín Hampl (soc. dem.) - loajální opozice (Beran s Hamplem uzavřeli gentlemanskou dohodu o tom, že SNJ nebude využívat svou vládní moc proti opozici a NSP na vládu nebude útočit - museli vystupovat jednotně se snahou ubránit co se dá, hlavnímu proti tlaku Německa)

Vlády

úřednická vláda gen. Syrového do 30. 11.

ministr zahraničí - František Chvalkovský
ministr financí Josef Kalfus
ministr sociální péče Petr Zenkl

vláda Beranova

složení podobné odborné
ministr zemědělství - Ladislav Feierabend (po válce emigroval, redaktor Hlasu Ameriky)

President

Beneš abdikoval 5.října
ústava platila dál, ale nebyla dodržována
Emil Hácha (Robert Kvaček - Dušan Tomášek 1995: Kauza Emil Hácha, Praha.)
volba 30. 11. 1938 - veřejností přijata příznivě - 272 hlasů pro Háchu, 39 poslanců se zdrželo hlasování (hl. komunisté), 1 lístek neplatný, 8 Němců se volby nezúčastnilo
nejbližší spolupracovníci - Jiří Havelka (vedl Kancelář presidenta republiky) a Kliment

Zmocňovací zákon - 15. 12. 1938

vyřazení parlamentu z politického života (rozhoduje president a vláda)

Beranova vláda - obrovská moc, která nebyla zneužita

Důsledky Mnichova

ztráta obyvatelstva (zhruba 5 000 000 - z toho 1 250 000 Čechů)
ztráty ekonomické (průmysl sklářský, textilní, papírenský; černé uhlí (třetina), 99% hnědého uhlí)
narušení komunikačního systému (železnice)
ztráty hor a pevností i s výzbrojí (po vzoru Maginotovy linie)
pohraničí rozděleno do pěti pásem, stanoveny termíny předání Němcům (do 10. 10. 1938)

Požadavky:

Polsko (získalo Těšínsko, Oravu a Spiš)
Maďarsko (získalo jih Slovenska až ke Košicím, jih Podkarpatské Ukrajiny)
územní ztráty potvrzeny Vídeňskou arbitráží (2. 11. 1938) - Ribbentrop
nové hranice ústně slíbil garantovat západ i Německo

Literatura:

Hájek 1959: Od Mnichova k 15. březnu, Praha. První pokus o syntézu.

František Lukeš 1969: Podivný mír, Praha. Dílčí posun pohledu na druhou republiku, ne ale nijak výrazný.

J. Moulis 1979: Osudný 15. březen 1939, Praha. Návrat k Hájkovi.

František Tomášek 1988: Deník druhé republiky, Praha. Skoro kalendárium, den po dni vývoj státu.

Jan Kuklík 1992: Sociální demokraté ve druhé republice, Praha. Knihu tvoří šest studií.

Jan Rataj 1997: O autoritativní národní stát, Praha. Syntéza, poněkud stereotypní pohled, dle Rokoského si plete demokratickou pravici s krajní levicí.

Jan Kuklík - J. Gebhart 2004: Druhá republika 1938 - 1939. Svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě, Praha - Litomyšl. V průběhu 90. let napsali autoři několik studií o druhé republice, tato kniha jakýmsi završením.

Ladislav Karel Feierabend 1994: Politické vzpomínky I., Brno. Účastník a aktér druhé republiky, národohospodář. Dokáže být objektivní, jeho vzpomínky věrohodné, lze jim důvěřovat. Paměti celkem třídílné.

Jan Jirák, Petr Bednařík, Barbara Köpplová, Druhá republika: 167 obyčejných dní, 2017.