Zahraniční politika

14.10.1918 v rámci Prozatímní zahraniční vlády zřízeno ministerstvo zahraničních věcí

• za první republiky ji dělal Hrad - TGM a E. Beneš
• E. Beneš - ministr zahraničí 1918 - 1935 (Celé dvacetiletí tak patří jemu.)
• krátké intermezzo M. Hodža (končí únorem 1936)
• Kamil Krofta (do září 1938)
•   Generální štáb - tvořen účetními, učiteli tělocviku, to samé platí i pro diplomacii
•   sídlo ministerstva zahraničí do 1934 - Černínský palác (Pražský hrad - E. B. úřadoval)
•   základní premisou čsl. diplomacie ochrana versailleského systému, udržení poválečného statu quo
• ČSR - orientace na Francii, Velkou Británii a na jejich spolupraci 

Společnost národů - založená 20. 1. 1920

Beneš byl aktivním členem a v Ženevě právě díky němu patřili Čechoslováci k výrazným složkám diplomatického pole.

• okolní státy ČSR nebyly nakloněny příznivě, nevraživost přecházela v některých obdobích až k nepřátelství
• z tohoto faktu vyplývá základní středoevropská orientace na Malou dohodu
• Jugoslávie (KSHS), Rumunska a ČSR, spojované obavou z Maďarska
• hlavním nepřítelem meziválečného ČSR bylo Maďarsko, Německo až od pol. 30. let

Smlouvy mezinárodní

• srpen 1920 Československo-jugoslávská smlouva
• duben 1921 Československo-rumunská smlouva
• červen 1921 Rumunsko-jugoslávská smlouva
• největším úspěch čsl. diplomacie - zabránění puči Karla Habsburského roku 1921 a vytvoření organizačního paktu Malé dohody v březnu 1933 v Ženevě

Kamil Krofta

•   řádný profesor československých dějin na nově založené bratislavské universitě
•   1919 vstoupil do diplomatických služeb -> vyslanec Republiky československé v Římě (pro Itálii i papežský stolec)
•   významný úspěch - souhlas papežského stolce se jmenováním nových biskupů na Slovensku (tato oblast se tím vymanila z úplné církevní závislosti na Maďarsku)  
•    1925 - vyslanec ve Vídni (uzavřena tzv. lánská smlouva / politika přátelské spolupráce mezi ČSR a Rakouskem)
•   1925 - vyslancem v Berlíně
•   byl chápán jako možný nástupce Beneše
•   1927 - zástupce ministra zahraničí (úzká spolupráce s Benešem)
•   1935 - ministrem zahraničí - Milan Hodža (Krofta opět zástupce ministra zahraničí)
•   1936 - Krofta - ministrem zahraničí (zjevná izolace země v roce 1938 a následná politická kapitulace před diktátem evropských mocností v Mnichově)
•   po abdikaci Beneše, abdikoval i Krofta (věnoval se vědecké práci)
•   za války - v odboji, 1944 zatčen a vězněn v Terezíně, po osvobození zemřel

Krofta - historik

•   dílo tematicky velmi pestré
•   v duchu Gollovy školy se přikláněl k duchovním dějinám české reformace
•   zajímal se i o dějiny hospodářství
•   stal se autorem popularizačního syntetického díla o českých dějinách
•   hájí zájmy husitské revoluce
•   člen české expedice, která byla vpuštěna do vatikánských muzeí
•   vypracoval si zásady ediční techniky, vyšel z práce s prameny
•   Krofta byl analytik → na základě analýzy dospíval k obecným poznatkům
•   zasáhl do boje o smysl českých dějin → snažil se spor diplomaticky ukončit
•   intenzivně vtažen do zahraniční politiky => vydal vášnivou obranu české zahraniční politiky